GENEALOGIE

Odpovídalo označení příčiny úmrtí "puchýře plicní" dobovému označení nějaké konkrétní choroby a nebo to prostě znamená jen plicní puchýře s tím, že to mohla být jakákoliv nemoc, při které vznikají puchýře na plicích.

https://ebadatelna.soapraha.cz/d/7559/41 (strana 107, třetí zápis, Rozalie Mikova)

vložte si do googlu
puchýře plicní
a vyskočí Vám popis a pak choroby, které přicházejí v úvahu. Z

To už jsem pochopitelně udělal (rozedma, chronická obstrukční porucha....). Právě proto můj dotaz nesměřoval k tomu, jaké nemoci připadají do úvahy, ale zda nešlo o nějaké dobové pojmenování konkrétní nemoci.

sorry, Z

jakub_m píše:To už jsem pochopitelně udělal (rozedma, chronická obstrukční porucha....). Právě proto můj dotaz nesměřoval k tomu, jaké nemoci připadají do úvahy, ale zda nešlo o nějaké dobové pojmenování konkrétní nemoci.

Bohužel, jde pouze o pojmenování hlavního znaku = puchýře plicní. Zde díky odkazu víme ještě řádku průvodních věcí - dle ohledacího listu, tj. nějaký fyzikus skutečně viděl, co šlo na povrchu těla vidět. Známe věk 49 let a dobu - polovinu 19.století. Z toho se dá při spekulacích už přece jen vyjít, bohužel při popisu pouze hlavního znaku půjde vždy jen o více či méně pravděpodobnou spekulaci.

Současné zdroje (internet) vesměs nabízejí vysvětlení současnýma očima, většinou to bohužel nejde vůbec takto převést do poloviny 19.století. Dnes je emfyzém často zjištěním zobrazovacích vyšetření (RTG a jiné) nebo pitvy, příčiny jsou jiné - infekční nemoci u nás jsou důvodem úmrtí vůči ostatním příčinám málokdy a kouření je rozšířený zlozvyk poplatný době. Lidé dožívající se s různými vrozenými nemocemi dospělosti jsou znakem až vyspělé současnosti.
V polovině 19.století je vysoce pravděpodobné, že ohledání zaznamenalo pouze nejvýraznější formu "puchýřů plicních", to jest dnes termínem zvaný bulózní emfyzém. Méně pravděpodobné, ale možné je ještě zachycení vzduchových puchýřů v podkoží vzniklých po vážném zranění, úrazu v oblasti hrudníku či krku. Vzhledem k rozložení pravděpodobnosti se lze domnívat, že v době povinného ohledání by situace po větším zranění mohla v ohledacím lístku zmíněna, jistotu samozřejmě nemáme.
Nejčastější příčinou úmrtí lidí ve středním věku tehdy byly choroby, jednou z úplně nejčastějších tubera a současně nejčastější formou tubery byla forma plicní, v předsmrtném stadiu se projevovala buď masivním krvácením, nebo podkožními puchýři/boulemi. V pravděpodobnosti příčiny úmrtí takto staré ženy v tomto období sázím na tuberu. Vzhledem k infekčnosti bych se ohlížela i na zápisy dalších členů rodiny ze stejné domácnosti, často je tubera zapsaná v rozsahu jedné generace u prarodičů, rodičů, dětí v různých podobách (skrofuloza, úbytě, ftisis, chrlení krve, krtice, tuberkule a mnoho dalších proměnlivých označení), pokud v rodině bylo jiné úmrtí na tuberu, pak podezření na tuto příčinu u Rosalie hraničí s jistotou...

Díky za odpověď, na širší rodinu se časem detailněji podívám, každopádně rodiče, rodiče manžela, manžel i dcera (ta, o které jako o přímém předkovi vím) umírali podle všeho o hodně let dříve či později. U manžela bohužel není kniha úmrtí pro Dolany a rok 1883 online přístupná. Jediný, koho jsem našel, že umřel v té době, byl syn Rozálie v roce 1872, ale tam je jako příčina úmrtí "přejetí parostrojem na železnici".

U té tuberkulózy to zní, jak jste to popsala, logicky, ale trochu mi nesedne tam jedna věc. Když se podívám na https://ebadatelna.soapraha.cz/d/7559/41 , přijde mi, že tam ohledávající u dospělých relativně snaží o psaní diagnóz a ne hlavních znaků, ale především, minimálně na té straně a pár stranách před i po ní, u tuberkulózy pravidelně zapisují "souchotiny" či "souchotě". Na druhou stranu jsou tam i dva Worlíčkové, podle věku možná bratři či bratranci, z nichž jeden má jako příčinu úmrtí uvedenu souchotě a druhý plicní puchýře.

Každopádně ještě jednou díky za vysvětlení i doporučení, čeho si všímat, která jste napsala.

To je důsledek toho, že v této době se ještě nevědělo jistě, že souchotě a plicní puchýře mají jednu společnou příčinu - tuberkulozní bacil. Robert Koch objevil mikroskopem původce tuberkulozy až cca 40 let po úmrtí Rosalie a teprve počátkem 20.století se rozšířila vědomost, že mnoho do té doby vážných smrtících nemocí je ve skutečnosti jen jedna z mnoha forem tuberkulózy.

Spousta zastaralých zápisů tím pádem s přibýváním nových vědomostí úplně ztratila obsah a rychle vymizela z lékařských slovníků a dnes se u něčeho jde skutečně jen dohadovat, co vše za tím tehdejší popis skrýval. U tubery to není tak zlé, to byla skutečná metla lidstva ještě nejméně do poloviny 50. let i v naší v tomto směru velmi vyspělé zemi a mnoho souvisejících informací se dochovalo. U dospělých se jako příčina úmrtí v 19. a první pol.20.století uváděl i zápal plic a pohrudnice bez dalšího upřesnění - zánět pohrudnice byl ovšem velmi často tuberkulozní a tím příčinou smrti jedna z forem tubery. U dětí-novorozenců pak těžký zánět mozkových blan, správně zapisovaný jako basilární meningitis, byl prakticky vždy tuberkulozního původu, to jen pro příklad.