No, ještě mě napadá, že když ho vytáhli z vody, tak ho ještě rozdýchali, ale nezachránili. Pokud tomu přivolali kněze, tak ho mohl stihnout zaopatřit. Jinak mě taky moc nenapadá, jak mohl kněz stihnout zaopatřit utopeného.
Co se týká pohřbů a mší. Určitě by se to zase našlo líp popsané někde na webu, ale zjednodušeně - za zemřelé můžou být slouženy různé typy mší:
- Pohřební mše - mše přímo spojená s pohřbem. V kostele je rakev s nebožtíkem, je součástí pohřbu.
- Mše po přijetí zprávy o úmrtí = tedy ještě před pohřbem
- Při posledním uzložení ostatků (při přenesení ostatků z místa na místo)
- V den prvního výročí smrti - nevím, čím je tahle mše zvláštní, ale bývá uváděna zvlášť od osatních mší za zemřelé
- Ostatní mše za zemželé - může být sloužena kdykoli, třeba po padesáti letech.
S pohřbem samotným tedy souvisí jen ta jedna - pohřební. Po mši a předepsaných obřadech se rakev odveze s průvodem / bez průvodu na hřbitov a uloží do země (opět s nějakým předepsaným obřadem) a nebo odveze ke spálení. Tahle mše tedy bezprostředně předchází pohřbu nebo žehu.
Nedovedu si moc představit mši v obřadní síni (pro to by ta obřadní síň musela být snad vysvěcená), ale nevylučuju, že to někde jde. Spíš bych to viděl jen na závěrečný obřad (vykropení) rakve. Aspoň tak to občas bývá u nás.
Takže součástí církevního pohřbu být mše nemusí (aspoň dnes ne), ale bývá zvykem, že mše je. I před kremací.
A třeba teď doslova před pár dny nastala situace, kdy zemřela věřící paní, ale nikdo z rodiny (ani její děti, ani vnoučata) už věřící nejsou. Paní byla smířená s tím, že jí církevní pohřeb nikdo nevypraví, ale prosila syna, aby za ni aspoň nechal odsloužit mši. Syn jí to splnil a farář se dohodl s tím, kdo nechával ten týden sloužit mši ve všední den, že mu jeho úmysl přehodil jinam, aby mohla být mše za paní odsloužena co nejdřív. A bylo to snad i ještě před jejím pohřbem. Pohřeb samotný byl jen čistě civilní.
Jak vidíš i ze své zkušenosti, možné je skoro cokoli - obřady je možné nakombinovat různě, podle potřeby.
A teď už se dostávám zase do roviny mých doměnek - myslím si, že někdy před 100 lety by asi žádného katolíka nenapadlo udělat pohřeb beze mše. Že to muselo být považováno za samozřejmost. Mše a následně uložení do hrobu. V matrikách asi záznamy o mši jako takové nebudou (není to nic speciálního, prostě byla odsloužena mše, jako tenkrát každý den). Maximálně informace o tom, co si pozůstalí zaplatili za "parádu" kolem.