filmovymaniak píše:... ale čekal jsem povolání, takže vyhrála varianta wodicz
Je tam podruh, což sice není povolání, ale k určení stavu to stačilo. Opravdu málokdy narazíte na to, že by se někdo zabýval tím, co ten který podruh dělá. V minulosti nehrálo povolání v našem pojetí žádnou roli, důležitá byla příslušnost ke společenské třídě/stavu. Když podruh vykonával nějaké řemeslo, bylo to často tkaní, ale nepatřil k žádnému cechu, nebyl příslušníkem řemeslnického stavu. A to platí i dávno po zrušení cechovních privilegií. Společnost byla do roku 1918 silně stavovská a tohle sociální cítění existovalo i na vesnici, kde rozhodovalo kdo drží půdu. Ne že by církev, která úřední agendu vedla, cítila k bezzemkům nějaký despekt, nepovažovalo se to zkrátka za nutné nějak blíže specifikovat způsob obživy takových lidí. To koneckonců každý věděl a do zápisu tak stačilo uvést jen podruh.