GENEALOGIE

Dokázal by někdo s konečnou platností říci, kolik metrů čtverečních je jedna měřice v lánovém rejstříku? Nacházím čísla od 1920 po 2211 metrů čtverečních, každý si je jistý svým číslem, ale nikdo nepíše proč zrovna ten jeho údaj je ten správný.

Pro berní rulu zase létá 1 osedlý/lán mezi 60-80 korců... Nemá to být 70 korců přesně? Nebo se to odvíjí od bonity půdy? Jeden korec je pak podle všeho ustálen pro berní rulu na 2837 metrů čtverečního, to by asi mělo být správně.

I když je u měřice (1918 m2) uváděna platnost 1764-1876, podívejte se na odkaz (17.stol), kde je stejná hodnota
http://www.genea.cz/informace/pomucky/o ... wernsdorf/

To vím, je to tak i na Wikipedii. Ale třeba zde operují zjevně s jiným číslem, když jim 100 měřic vychází přes 20 ha. Někde jsem také četl, že moravská měřice byla větší než vídeňská, teprve ono sjednocení v 18. století ji zmenšilo... Tak teď nevím

V 17. století se vskutku regionální míry ještě lišily (někdy o dost), to trvalo až do reformy v roce 1764.
Co se týče berní rule, tak ta počítá s korci sutými, tedy objemovou mírou (ca. 60 l).
Korec je tedy původně jednotka objemová a až z výpočtu, kolik půdy lze osít jedním korcem se uplatňuje ve významu jednotky plošné.
S bonitními třídami (byly tři) pracují až lánové rejstříky na Moravě.

janpechacek píše:Korec je tedy původně jednotka objemová a až z výpočtu, kolik půdy lze osít jedním korcem se uplatňuje ve významu jednotky plošné.

A nejsou nějaké seriózní články, ukázky, jak z toho dovodit pro toto konkrétní období nějakou představu o ploše polností?

Svobodnickej.synek píše:

janpechacek píše:Korec je tedy původně jednotka objemová a až z výpočtu, kolik půdy lze osít jedním korcem se uplatňuje ve významu jednotky plošné.

A nejsou nějaké seriózní články, ukázky, jak z toho dovodit pro toto konkrétní období nějakou představu o ploše polností?

Samozřejmě je k tomu dost literatury. Ke konkrétní oblasti to chce projet bibliografii historických periodik. Např. zde: https://biblio.hiu.cas.cz/?locale=cs.
Jinak klasickou prací je Pekařova Kniha o Kosti, tam se přesně řeší přepočty různých objemových a plošných měr, ale ta se zaměřuje na Kostecko.

Tak jsem se konečně dobral odpovědi, která mi přijde neodporující známým faktům. V době lánového rejstříku nebyla používána vídeňská měřice, ale (staro)moravská. 1 plošná měřice pak označuje 700 čtverečních sáhů, což je 2211,6544 metrů čtverečních. Správně je tedy to nejvyšší číslo z mého dotazu. Zdroj: Gustav Hofmann - Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení metrické soustavy.