Stránka 1 z 1

Výklad spojení

PříspěvekNapsal: úte dub 10, 2018 10:56
od FREELAND
U svého předka jsem se setkal v záznamu z urbáře s takovýmto nadpisem: Jan Wejda jinak Hrubeš. Nemohu stále rozluštit či pochopit toto vyjádření. Prosím poraďte. Děkuji.

Re: Výklad spojení

PříspěvekNapsal: úte dub 10, 2018 11:10
od Zora
Pravděpodobně příjmení (příjmí) po střeše, po chalupě.
Nový hospodář ho dostával po předchozím hospodáři.

Neuvádíte ani lokalitu, ani období, těžko více poradit.
Viz různé odkazy jak tady přes vyhledávač, tak i na netu
https://www.google.cz/search?q=p%C5%99% ... e&ie=UTF-8

Re: Výklad spojení

PříspěvekNapsal: úte dub 10, 2018 11:21
od Brasl
Slovo "jinak", nahraďte "řečený".
Tady je toho o tvorbě víc, i o příjmení po domě:
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=

Re: Výklad spojení

PříspěvekNapsal: úte dub 10, 2018 12:09
od FREELAND
Děkuji. Hledal jsem nějaký takový výraz jako jste použil "řečený". Je to ale správně? Je přezdívkou Hrubeš a nebo Wejda. A když je přezdívkou Hrubeš, tak jaký je význam slova Hrubeš. Někde jsem dříve četl, že to v pradávnu nebylo odvozeno od pojmu hrubý, ale že to byl výraz např. pro postavu, že člověk byl hrubý, myšleno velký. Hledám a pátrám dál.

Re: Výklad spojení

PříspěvekNapsal: úte dub 10, 2018 12:34
od Viola
FREELAND píše:Je přezdívkou Hrubeš a nebo Wejda.


To zjistíte, když se podíváte, kdo byl na tom místě dřív, jestli Hrubeš nebo Wejda, a kdo se tam později přistěhoval, přiženil, pracoval atd.

Re: Výklad spojení

PříspěvekNapsal: úte dub 10, 2018 12:50
od Zora
jen pozn.
Ještě v nedávné době se např. pojmem hrubá mše označovala mše dnes zvaná velká
Bývala v neděli dopoledne a scházelo se na ní nejvíce osob i z okolí. Pro ty, kteří byli nějak vázáni časem, bývala ještě ranní mše, kolem šesté hodiny.
Opravdu je to spíše o vzhledu, než o povahových vlastnostech.

U těch dvou variant příjmení nejde o přezdívku v dnešním slova smyslu, pod jedním příjmením se onen člověk narodil a pod druhým se mu třeba rodily děti.
Mám předka na Vysočině, přišel pod svým příjmením Hons, koupil statek od Musila, Musil na statku dožil. První děti se rodily mému předkovi pod příjmením Musil, (později ale došlo k návratu k původnímu příjmení, přece jenom byly zvyklosti na Vysočině maličko jiné... )

Někdy se stávalo, že především v Jižních Čechách vystřídal hospodář za život i více příjmení, podle toho jak se stěhoval...
Z

Re: Výklad spojení

PříspěvekNapsal: úte dub 10, 2018 13:02
od Monika
Jen bych chtěla upozornit, že v některých místech (narazila jsem na to kolem Slaného nebo Rakovníka, ale jen občas) se používalo i příjmí po řemesle - Novák byl tovaryšem nebo pomocníkem u Černého, tak jej psali také jako Černý. Někdy mu to zůstalo, někdy se časem vrátil ke svému původnímu příjmení.
V té samé oblasti se také občas používalo rozlišovací příjmí - v obci byli dva Janové Novákové, jeden kulhal, proto jej psali Jan Novák Kulhavý, po čase jen Jan Kulhavý. Jeho nejstarší syn klidně mohl být psaný jako Kulhánek.

Tohle se "stopuje" a ověřuje trochu hůř, než příjmí po střeše nebo po manželce, bohužel.

Re: Výklad spojení

PříspěvekNapsal: úte dub 10, 2018 19:24
od Dagmar Stepankova
Děkuju za připomenutí, že na Vysočině bylo zvykem měnit si příjmení. Ve Světlé nad Sázavou nejsem schopná najít Františka Kominíčka, a on se možná tehdy jmenoval Svoboda (všechny ostatní indicie souhlasí).

Re: Výklad spojení

PříspěvekNapsal: úte dub 10, 2018 19:51
od Zora
Nebylo to úplně zvykem, ale občas se to dělo ... Rozhodně ale ne v tak velké míře jako v Jižních Čechách.Z

Re: Výklad spojení

PříspěvekNapsal: pát dub 13, 2018 9:31
od Dia_linn
Já jsem k mému překvapení narazila na změny příjmení v míře větší než bezvýznamné na severním Plzeňsku...