Dobrý den,
obracím se s prosbou o radu na zdejší zkušené badatele ohledně vyjasnění jistého pojmu v záznamu matriky obce Předslav z roku 1727. Příslušný záznam má možná trošku širší souvislosti s dalšími okolnostmi, které sem pro komplexnější pochopení celé situace také nastíním. Omluvte proto prosím poněkud delší textový obsah tohoto příspěvku.
V kostele sv. Jakuba Apoštola v obci Předslav u Klatov se v jeho boční kapli nachází oltář zasvěcený Panně Marii. Na dvou barokně tvarovaných sloupcích po stranách jeho predely, je vždy po jednom malovaném erbu a každý z nich doplňuje text. Levý erb patří šlechtickému rodu Hýzrlů z Chodů a obsahuje text „W : G : H : L : B : DE CHODAV A. D. 1727“. Erb na pravé straně náleží rodu Strojetických ze Strojetic a je doplněn textem „H : C : H : NATA STROGETIZKIANA DE STROGETITZ A. D. 1727“. Myslím si, že se mi postupem času podařilo oba nápisy úplně přečíst v souvislosti s faktem, že v rodové linii Hýrzlů je možno dohledat jistého Václava Viléma Hýzrle z Chodů (latinsky: Wenceslaus Gulielmus Hisrle de Chodav), narozeného roku 1671, který pojal za choť Helenu Strojetickou ze Strojetic. V prvním nápisu pak tedy první tři písmena s největší pravděpodobností značí počáteční písmena jména: Wenceslaus Gulielmus Hisrle, písmena L : B : pak patrně zkracují slova Liber Baro, tedy svobodný pán. Celý nápis lze tedy číst jako: „Václav Vilém Hýzrle svobodný pán z Chodů, léta Páně 1727“. V případě druhého nápisu pak písmena H : C : H mohou znamenat: Helena coniunx Hisrle, česky tedy: Helena, manželka Hýzrlova a celý text pak lze přečíst jako: „Helena, manželka Hýzrlova rozená Srojetická ze Strojetic, léta Páně 1727“. Z výše uvedeného lze soudit, že roku 1727 nechali oltář zhotovit manželé Václav Vilém Hýzrle z Chodů a jeho žena Helena Strojetická ze Strojetic. Jak jsem si zjistil, rod Hýzrlů z Chodů držel majetek i v jihozápadních Čechách, ale nikdy neměl nic v Předslavi ani v jejím nejbližším okolí spadajícím pod místní farnost. A teď se pomalu dostávám k jádru pudla.
Ve druhé nejstarší matrice místní fary jsem náhodou nalezl následující zápis, který mne v souvislosti s výše uvedenou skutečností přinejmenším zarazil. Jedná se o zápis narození nemanželské dcery v sousedních Měcholupech, spadajících pod místní farnost, který se nachází na straně 39 a je druhým shora:
http://www.portafontium.eu/iipimage/30067636/predslav-01_0220-n?x=535&y=160&w=474&h=203
Nejsem si 100% jistý správným čtením zápisu, ale uvedu zde svou verzi: „Ex Miecholup. Die 28 Martÿ narozeno a pokřtěno dítě z levého boku jménem Marie Dorota, matka Dorota Matouškowa, otec zběžný. Levans Eva Sudowa mlynářka z Miecholup. Testes Dorota Mala z Předslavi, W.M.P.Waclav Hyzrle svobodný pán z Chodů. Baptizavit P.P.S. Adm. předslavský.“ Toto čtení pak chápu tak, že: V Měcholupech se dne 28. března (1727) narodila a byla pokřtěna nemanželská dcera jménem Marie Dorota, matky Doroty Matouškové. Hlavní kmotrou jí byla Eva Sudová, mlynářka z Měcholup a dalšími svědky křtu pak byli Dorota Malá z Předslavi a „vysoce milostivý pán Václav Hýzrle z Chodů“. Křest provedl Páter Pavel Souček, administrátor Předslavský.
Důvod proč se sem vůbec obracím je ten, že si nedovedu dost dobře vysvětlit význam použitého výrazu „otec zběžný“. Navíc je u slova otec na okraji zápisu uvedena jakási značka, písmeno či co. Nevěděl by někdo co s tím?
Celou úvodní pasáž s popisem oltáře zdejšího chrámu pak uvádím proto, že mne vrtá hlavou jedna myšlenka. Je totiž s podivem, že by se křtu bezvýznamné nemanželské dcery jen tak zničehonic účastnil příslušník vyšší šlechty, zvláště pak pokud na zdejší oblasti není nikterak zainteresován. A následně se v tom samém kostele, kde křest probíhal zčista jasna objeví oltář vyrobený v témže roce a darovaný kostelu tím samým šlechticem a jeho paní (jejichž manželství bylo dle dostupného rodokmenu bezdětné). Není tato shoda náhod zajímavá? A nebo že by se snad o náhody nejednalo?