Vyřešeno - Výraz "otec zběžný"

Zdy by se měl postupně vytvořit slovník pojmů jak v češtině, tak i v jiných jazycích často užívaných jazycích, jako je němčina a latina.

Vyřešeno - Výraz "otec zběžný"

Příspěvekod Cornelius » ned dub 01, 2018 0:44

Dobrý den,
obracím se s prosbou o radu na zdejší zkušené badatele ohledně vyjasnění jistého pojmu v záznamu matriky obce Předslav z roku 1727. Příslušný záznam má možná trošku širší souvislosti s dalšími okolnostmi, které sem pro komplexnější pochopení celé situace také nastíním. Omluvte proto prosím poněkud delší textový obsah tohoto příspěvku.
V kostele sv. Jakuba Apoštola v obci Předslav u Klatov se v jeho boční kapli nachází oltář zasvěcený Panně Marii. Na dvou barokně tvarovaných sloupcích po stranách jeho predely, je vždy po jednom malovaném erbu a každý z nich doplňuje text. Levý erb patří šlechtickému rodu Hýzrlů z Chodů a obsahuje text „W : G : H : L : B : DE CHODAV A. D. 1727“. Erb na pravé straně náleží rodu Strojetických ze Strojetic a je doplněn textem „H : C : H : NATA STROGETIZKIANA DE STROGETITZ A. D. 1727“. Myslím si, že se mi postupem času podařilo oba nápisy úplně přečíst v souvislosti s faktem, že v rodové linii Hýrzlů je možno dohledat jistého Václava Viléma Hýzrle z Chodů (latinsky: Wenceslaus Gulielmus Hisrle de Chodav), narozeného roku 1671, který pojal za choť Helenu Strojetickou ze Strojetic. V prvním nápisu pak tedy první tři písmena s největší pravděpodobností značí počáteční písmena jména: Wenceslaus Gulielmus Hisrle, písmena L : B : pak patrně zkracují slova Liber Baro, tedy svobodný pán. Celý nápis lze tedy číst jako: „Václav Vilém Hýzrle svobodný pán z Chodů, léta Páně 1727“. V případě druhého nápisu pak písmena H : C : H mohou znamenat: Helena coniunx Hisrle, česky tedy: Helena, manželka Hýzrlova a celý text pak lze přečíst jako: „Helena, manželka Hýzrlova rozená Srojetická ze Strojetic, léta Páně 1727“. Z výše uvedeného lze soudit, že roku 1727 nechali oltář zhotovit manželé Václav Vilém Hýzrle z Chodů a jeho žena Helena Strojetická ze Strojetic. Jak jsem si zjistil, rod Hýzrlů z Chodů držel majetek i v jihozápadních Čechách, ale nikdy neměl nic v Předslavi ani v jejím nejbližším okolí spadajícím pod místní farnost. A teď se pomalu dostávám k jádru pudla.
Ve druhé nejstarší matrice místní fary jsem náhodou nalezl následující zápis, který mne v souvislosti s výše uvedenou skutečností přinejmenším zarazil. Jedná se o zápis narození nemanželské dcery v sousedních Měcholupech, spadajících pod místní farnost, který se nachází na straně 39 a je druhým shora:
http://www.portafontium.eu/iipimage/30067636/predslav-01_0220-n?x=535&y=160&w=474&h=203
Nejsem si 100% jistý správným čtením zápisu, ale uvedu zde svou verzi: „Ex Miecholup. Die 28 Martÿ narozeno a pokřtěno dítě z levého boku jménem Marie Dorota, matka Dorota Matouškowa, otec zběžný. Levans Eva Sudowa mlynářka z Miecholup. Testes Dorota Mala z Předslavi, W.M.P.Waclav Hyzrle svobodný pán z Chodů. Baptizavit P.P.S. Adm. předslavský.“ Toto čtení pak chápu tak, že: V Měcholupech se dne 28. března (1727) narodila a byla pokřtěna nemanželská dcera jménem Marie Dorota, matky Doroty Matouškové. Hlavní kmotrou jí byla Eva Sudová, mlynářka z Měcholup a dalšími svědky křtu pak byli Dorota Malá z Předslavi a „vysoce milostivý pán Václav Hýzrle z Chodů“. Křest provedl Páter Pavel Souček, administrátor Předslavský.
Důvod proč se sem vůbec obracím je ten, že si nedovedu dost dobře vysvětlit význam použitého výrazu „otec zběžný“. Navíc je u slova otec na okraji zápisu uvedena jakási značka, písmeno či co. Nevěděl by někdo co s tím?
Celou úvodní pasáž s popisem oltáře zdejšího chrámu pak uvádím proto, že mne vrtá hlavou jedna myšlenka. Je totiž s podivem, že by se křtu bezvýznamné nemanželské dcery jen tak zničehonic účastnil příslušník vyšší šlechty, zvláště pak pokud na zdejší oblasti není nikterak zainteresován. A následně se v tom samém kostele, kde křest probíhal zčista jasna objeví oltář vyrobený v témže roce a darovaný kostelu tím samým šlechticem a jeho paní (jejichž manželství bylo dle dostupného rodokmenu bezdětné). Není tato shoda náhod zajímavá? A nebo že by se snad o náhody nejednalo? :o
Naposledy upravil Cornelius dne ned dub 01, 2018 9:08, celkově upraveno 1
Cornelius
 
Příspěvky: 10
Registrován: sob bře 31, 2018 22:57
Oblast pátrání: Klatovsko

Re: Výraz "otec zběžný"

Příspěvekod Monika » ned dub 01, 2018 5:42

Tuším kam míříte, ale nic "naznačujícího" nebo "podezřelého" bych v tom neviděla.

Na okraji je NB - Nota Bene, což znamená "poznámka". V matrikách také často znamenalo značku ve smyslu "všimni si", "tady je něco hodného pozornosti". To, co bylo hodné pozornosti, byl křest nemanželského dítěte, podle mě. Byla to důležitá odlišnost oproti ostatním křtům.

To, že jedním ze svědků byl někdo urozený, není nic zvláštního. Stávalo se to, stejně, jako se stával opak - jeden z mých předků byl například svědkem na křtu jednoho z knížat Kinských.

Pokud jde o shodu datování obrazů na oltáři a křtu, viděla bych to trochu jinak. Spíš bych tipovala (ale opravdu je to jen tip), jestli Hýzrle z Chodů nebyl ten den v kostele domlouvat něco kvůli oněm obrazům a při té příležitosti se zúčastnil křtu dítěte, které to v životě nebude mít lehké (pokud přežije dětství).

Účast někoho urozeného na křtu někoho velmi chudého nebo nemanželského dítěte bývala výrazem jeho víry a pokory. Věnování obrazu na nějaký oltář bývalo zase spíše výrazem díků danému světci (nebo v tomto případě Panně Marii) za jeho nějaký zásah do života daného bohatého člověka. Dotyčný se ke světci či Panně Marii modlil třeba za uzdravení své, dítěte, manželky... nebo za překonání nějakých složitých překážek třeba na cestě, ale klidně i v obchodě. Jako výraz díků se pak obvykle dotyčný dohodl s farářem ve své farnosti nebo s biskupem, že by chtěl přispět na opravu kaple, na pořízení obrazu nebo zkrátka na cokoli, co je věnováno danému svatému. Dohodl-li se s biskupem, mohl mu biskup doporučit konkrétní farnost, kde by potřebovali právě takto přispět.
To není nic zapomenutého, děje se to i dnes. Nicméně důvody, proč se někdo rozhodl/rozhodne něco kostelu věnovat, mohou být mnohem pestřejší a také mnohem vnitřnější.

Myslím, že chcete-li v tomhle dál pátrat po důvodu, proč věnovali obrazy do kostela, který s nimi neměl nic společného, stálo by za prozkoumání třeba to, kde dříve působil místní farář, zda se třeba nemohl s Hýzrlem z Chodů nebo jeho ženou někde potkat. Případně, zda farnost nespadala pod biskupa, který se s nimi mohl znát.
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 2924
Registrován: úte lis 18, 2014 2:11
Oblast pátrání: Lounsko, Slánsko, Kladensko, Rakovnicko, Nové Strašecí, Halič

Re: Výraz "otec zběžný"

Příspěvekod Zora » ned dub 01, 2018 8:47

Otec zběžný - jeden z mnoha výrazů, jak napsat, že dítě se narodilo jako nemanželské.
Zde ve smyslu - otec zběhl (neoženil se s matkou), stejně jako jinde třeba otec se utopil, otec na houbách a podobně.

Naznačujete, že by se mohlo v případě uvedeného šlechtice o biologické otcovství. (Dary kostelu a kmotrovství dítěti).
Vnímám to spíše opačně, že onen šlechtic měl potřebu zachovat se šlechetně k církvi, nějak ji obdarovat, ukázat se býti dobrým křesťanem.(Důvody, kterého k tomu vedly nebyly spojené s početím oné dívky) Dary kostelům byly zcela běžné, i když to nebylo v místě bydliště, nebo na vlastním panství. V životě lidském je spousta situací, které si předci vysvětlovali zásahem božím, a za ten bylo třeba poděkovat nebo "jen" ukázat vůči církvi pokoru.
viewtopic.php?f=16&t=41052&p=185469&hilit=hofmistryn%C4%9B#p185469

zde třeba byla za svědka nemanž. dítěti urozená hofmistryně, a o kus dál je zmíněna i sama majitelka panství.

Šlechtické a i ekonomicky dobře postavené neurozené rodiny byly vychovávány v tom, že k chudým je třeba se snížit, podat pomocnou ruku. Proto si třeba na přelomu 17. a 18. století velmi často zvaly urozené rodiny na svatbu potomka jako jednoho ze svědků almužníky, špitálníky, osoby s jasnou ekonomickou nedostatečností a naopak sami se zúčastňovaly obřadů na straně chudých. Většinou to bylo spíše symbolické, mnohdy se setkávám se zápisem, že kmotrou byla urozená paní, kterou zastupovala jiná žena, - totéž u mužů.

Měli jsme tu v sekci světští případ, kdy kramářova žena porodila na pouti, a za kmotra dítěti šla opět urozená paní... Zda dílo okamžiku, nebo předem naplánovaný porod u kostela, to už je na naší představivosti...

Je třeba také myslit na to, že utajené otcovství šlechtice, probíhalo tak trochu jinak... Utajovalo se pouze tehdy, pokud byla nastávající matka také z rodu urozeného, nebo na vyšším stupni ekonomického postavení.
Ale nemanželské děti, které se rodily služkám nebo děvečkám na panství, tak ty v lepším případě dostaly nějaký menší dar, odstupné a tím celá věc skončila. Proto také je mezi potomky tolik " zaručeně pravdivých historek" o velké lásce mezi děvečkou a šlechticem, který ji ale musel opustit, protože ....
Ono to spíš bylo tak, že většinou nikdo z obce (kromě matky) nevěděl, kdo je biologickým otcem a tak bylo rozumnější vysvětlení určené pro veřejnost, že se nešťastní milenci nemohli vzít , děvečka musela být po vůli... a to i v případech, kdy opravdu vůbec nikdo z urozených nejel kolem na bílem koni.... a otcem byl třeba kovářský pacholek...nebo sedlák v pokročilém věku.
Tím vysvětlením se i v očích sousedů tak trochu zmírnil velký hřích, který na svobodné matce ulpěl.

Z
Uživatelský avatar
Zora
 
Příspěvky: 14686
Registrován: čtv kvě 31, 2012 15:01
Bydliště: Ivančice
Oblast pátrání: Ivančice a okolí, Brno-Zábrdovice, jižně od Brna, Tišnovsko, Vysočina-Žďár, Křižanov, Velkobítešsko, Náměšťsko, z části Třebíč, mlynářské rody na řekách Jihlava, Oslava, matriky Rakousko z části

Re: Vyřešeno - Výraz "otec zběžný"

Příspěvekod Cornelius » ned dub 01, 2018 9:31

Velice děkuji za promptní odpovědi. Přiznám se, že v jednu chvíli (v ten první moment, kdy jsem zápis nalezl) mne skutečně napadla myšlenka, zda tu nebude nějaká souvislost i s početím, ale po zralejší úvaze jsem ji nakonec sám zavrhl a klonil se právě k vysvětlení opačnému. Že jako stárnoucí a patrně bezdětný šlechtic se tím spíše uvolil být účasten křtu dítěte, které to v životě jistě nebude mít lehké.
Doklad o vztahu rodu Hýzrlů k Bohorodičce (a vlastně i k rodícím ženám) jsem pak následně nalezl ještě v knize "Příběhy Jindřicha Hýzrla z Chodů" (vydal Odeon roku 1979 v rámci edice "Živá díla minulosti", sv. 86). V této knize, představující osobně sepsané životní příběhy jednoho z nejslavnějších členů rodu (který byl mimochodem dědem mnou uváděného Václava Viléma), je popsán případ, kdy byl dotyčný údajně svědkem zázraku krvácení roninného obrazu Madony během šťastného porodu jeho manželky. Zmíněný "zázračný" obraz byl pak věnován do města Sušice řádu kapucínskému a jak autor uvádí "I tam mnohé divy činil, zvláště ženy hotovící se k porodu ochraňoval".

Tak jako tak mne celý tento příběh docela zaujal (i vzhledem k tomu, že se se odehrál před zhruba 290 lety). Ještě jednou velké díky za pomoc.
Cornelius
 
Příspěvky: 10
Registrován: sob bře 31, 2018 22:57
Oblast pátrání: Klatovsko

Re: Vyřešeno - Výraz "otec zběžný"

Příspěvekod Zora » ned dub 01, 2018 9:51

Já bych poopravila Vaši větu:
Že jako stárnoucí a patrně bezdětný šlechtic se tím spíše uvolil být účasten křtu dítěte, které to v životě jistě nebude mít lehké.

Jako stárnoucí...... šlechtic se uvolil být přítomen křtu dítěte, jehož matka spáchala těžký hřích a ukázat, že pokáním lze své hříchy odčinit, neb církev svým ovečkám vždy odpouští... (sám potom ukázal svůj vztah k církvi a dostalo se mu také odpuštění nějakého z hříchů).
Je třeba myslet na to, co v dané době znamenalo mít nemanželské dítě. Těhotná a později svobodná matka byla vystavena hanbě, - podle oblastí muselůa snášet ponížení, ústrky a veřejné vystavování.. Většinou oholená hlava, sypání popele, někdy i stání na pranýři, v kostele vymezené místo - tak, aby byla všem na očích... Stárnice se s ní nesměly, ani nechtěly stýkat, její provinění těžkým hříchem bylo všem na očích... Stejné "pozornosti" se dostávalo i nemanželskému dítěti, "harantovi", byl středem opovržení jak doma, tak v obci, tak bohužel i ve škole. (nepřemýšlelo se o tom , že dítě za nic nemůže, že to bude mít v životě těžké... byl viditelným výsledkem hříchu, bohužel... Jediným únikem ze situace byl sňatek, protože se také říkávalo, lepší hrbatej, nemocnej, ale aspoň nějakej mužskej...
Na dítěti ale dál ulpíval punc nemanželského původu. To bylo zmírněno až na počátku 18.- století, kdy začaly probíhat legitimizace, pozdější manžel přijal nemanželské dítě za své - prohlásil se před svědky a se souhlasem matky za otce tohoto dítěte. Z nemanželského dítěte se stalo dítě manželské, legitimizované a mohlo najít i lepší uplatnění v dospělém životě.

Myslím si, že onen šlechtic se stal kmotrem proto, aby splatil nějaký "dluh" církvi (odčinil nějaký vlastní hřích) a onu svobodnou matku už "asi ani druhý den nepoznal".

Z
Uživatelský avatar
Zora
 
Příspěvky: 14686
Registrován: čtv kvě 31, 2012 15:01
Bydliště: Ivančice
Oblast pátrání: Ivančice a okolí, Brno-Zábrdovice, jižně od Brna, Tišnovsko, Vysočina-Žďár, Křižanov, Velkobítešsko, Náměšťsko, z části Třebíč, mlynářské rody na řekách Jihlava, Oslava, matriky Rakousko z části


Zpět na Výklad pojmů

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků