cech tvořili mistři a tovaryši a učni (někdy také pomahači)..., z mistrů byl volen cechmistr.
Počet mistrů v dané obci (oblasti) byl pevně stanoven cechovými pravidly. Novým mistrem se mohl člen cechu stát buď úmrtím starého nebo souhlasem cechu, že se počet mistrů zvýší.
Tovaryš byl plnohodnotný odborník ve svém oboru, měl složené tovaryšské zkoušky, ale určitě práce mohl dělat pouze pod vedením mistra, nebo je nemohl dělat vůbec. Mistr naopak odpovídal za kvalitu práce (provedení)
viz Wiki
......Postavení v rámci cechu
Cech měl své vnitřní uspořádání, které se zakládalo na třech základních stavech v jeho rámci. První byl nejnižší učednický stav, druhý stav tovaryšský a třetí – nejvyšší – byl stav mistrovský.
V rámci cechu si mistři ze svého středu volili cechmistra. Cechmistr představoval cech na veřejnosti a vedl rokování s městskou anebo šlechtickou vrchností. V rámci cechu měl cechmistr prvostupňovou trestně-právní pravomoc. (Mohl soudit a trestat členy cechu za menší přestupky, přečiny ve výrobě a mravní poklesky.) Cechmistr měl na starosti cechovní truhlici, dohlížel na jakost výrobků a vedl porady cechu. Každý z mistrů měl vést příkladný jak soukromý, tak i pracovní život. Bezúhonný soukromý život byl považován za samozřejmost. Starší mistři měli být příkladem pro tovaryše a učedníky, sami očekávali od kolegů a tovaryšů projevy úcty.
....
https://cs.wikipedia.org/wiki/CechSoučasně ale platilo provozní začlenění, kdy v čele odborných pracovníků pivovaru stál sládek, pod ním pracovali mládkové a další profese.
---------------------------
V době od r. 1859 - 1872 byly cechy zrušené a nahradila je společenstva příslušného řemesla.
Podobně se nově utvářely rozrůstající provozy, kde používalo pojmenování pracovních pozicí - ne přímo původních cechovních stupňů.
Např. zde:
.....Na počátku 20.století byly ve větších pivovarech vypracovány pracovní řády pro chasu a dělnictvo. Upravovaly postup při přijetí do práce, podmínky práce mladistvých (do 16 let) a žen, pracovní dobu, výplatu mzdy, postup při nemoci či úrazu, povinnosti při údržbě strojů a nářadí, možnosti ukončení pracovního poměru. Souviselo to se stále rostoucím odborovým hnutím.
Dělnictvo bylo v průmyslových pivovarech počátku 20.století roztříděno do šesti skupin: Sladovničtí (slaďáci, hvozdové, vařiči, spíleční a sklepníci), Bednáři, Strojníci, Topiči, Kočí a Pomahači (nádeníci).
V čele podniku stal správce (či ředitel), toho jmenoval přímo vlastník nebo správní rada v případě společnosti. Sládek byl považován za vedoucího výroby. Správce většinou bydlel stejně jako sládek v areálu pivovaru.....
https://cs.wikipedia.org/wiki/Cechovn%C3%AD_heraldikaDle logiky věci nemohli být ve stejné pivovaře dva mistři řemesla současně, za práci mohl odpovídat pouze jeden a mít k ruce zdatného tovaryše - i několik.
Soustu informací o řemesle Vašich předků dohledáte na netu.
Z
.