od Zdenek » sob úno 18, 2012 21:43
Na stránkách obce Trojanovice jsem našel také zmínku o pasekářích.
Zde je asi ta nejzajímavější část:
Trojanovice- pasekářská obec
Obec vznikla dlouhodobou salašnicko-pasekářskou kolonizací, kterou prováděla na svém panství hukvaldská vrchnost od začátku 16. století. Jako samosprávná obec vznikla na vlastní žádost tehdejších obyvatel - pasekářů, dřevorubců, rudokopů, uhlířů a salašníků žijících pod horou Radhošť. První kolonisté pod Radhoštěm byli Slované, o čemž svědčí nejstarší místní názvy hor, kopců a potoků - Radhošť, Hradisko, Lubina apod. V těchto dobách se vytvořilo také radhošťské bájesloví, pověsti, vyprávění, pohádky a zkazky o Radhošti a mýtické postavě Radegasta.
Valašská kolonizace
Po roce 1200 přišli do zdejší krajiny němečtí kolonizátoři a vybudovali kamenný hrad Hukvaldy, který se stal centrem širokého okolí. Hukvaldští páni podporovali tzv. valašskou kolonizaci a dovolili, aby se na okrajových horách usazovali pastevci, kteří sem přišli z východu. Ti se stali časem usedlými pasekáři a jejich usedlosti se nazývaly paseky. Pasekáři si stavěli obydlí v karpatském stylu - dřevěné s kamennou podezdívkou a ozdobnými štíty. Teprve v 19. stol. se usedlosti přestavěly na zděné, z nepálených cihel tzv. vepřovic. Valašská kolonizace měla dvě stránky, jednu světlou a druhou stinnou. Obě byly důsledkem tehdejších poměrů. Světlou stránku představuje valašská idyla jako vize vyrovnaného a šťastného života na horách v srdci volné a čisté přírody. Valašská rebelie ukazuje zase temný rub života Valachů, kdy valašští poddaní byli vydáni na pospas útlaku cizí vrchnosti a kdy si nejednou museli vybojovat volnost se zbraní v ruce a za nemalých obětí. Rebelie vynesly do historie také kladné postavy odbojníků, zbojníků a lidových hrdinů. Odbojem proti Habsburkům za třicetileté války se Valaši dostávají do celonárodní a evropské historie. Od té doby je Valašsko vnímáno jako celek revoluční a do jisté míry i etnický. Dědictvím valašské kolonizace je tedy nejen lidová tvořivost, její písně, tance, zkazky, zvyklosti, stavby a terminologie, ale také povědomí volnosti a svobodného života, pouta bratrství v dobrém i zlém, za časů klidných i válečných.
Počátek samosprávy
Za počátek samosprávy regionu lze pokládat již rok 1560, kdy představeným salašníků byl valašský vojvoda v Kozlovicích a po něm vrchaři (bačové). Bačové na salaších vedli hospodářství a byli odpovědni jedině svému přímému představenému – vojvodovi.
Druhý krok k samosprávě byl učiněn v roce 1677, kdy byli usedlí pasekáři pod horami v počtu kolem sedmdesáti osvobozeni od všech městských robot a zůstala jim jenom tzv. dřevní robota v lesích, kterou byli povinni vykonávat od roku 1675.
Třetím krokem k samosprávě bylo zřízení úřadu starosty jakožto hospodářského správce v osadě Paseky (předchůdce Trojanovic). Stalo se tak někdy po roce 1720, kdy vznikla v místní části Bystré hamernická osada a kdy, jak na Radhošti a Mjaším, tak zejména na Horečkách, povstala pevná centra salašníků. Tehdy již počet pasekářů překročil jednu stovku. Nejvýznamnějším starostou té doby byl Antonín Bača – Horečka. Ten si v r. 1733 pronajal od vrchnosti vrchol Radhoště za 16 zlatých ročně. Bydlel na Horečkách a podle písemných záznamů měl podstatný vliv na formování a vznik obecní samosprávy.
Konečný stupeň k samosprávě tvoří zřízení fojtství v roce 1748. Vytyčování hranice a založení pasek se však neobešlo bez uvězněných, mrtvých i úplatků. Hukvaldy a Frenštát se dostaly do ostrého sporu. Město spor prohrává, nepomohl ani úplatek 1000 zlatých. Vrchnost nesčetným žádostem pasekářů o samostatnost vyhověla v roce 1748, kdy majitel panství Ferdinand Julius Troyer delegoval svého tajemníka, jenž s místním hajným za šest týdnů vytýčili hranice samosprávné obce. Hranice byla ještě do roku 1833 upravována, od tohoto data je zachována dodnes.
Zdůvodnění samosprávy bylo vypracováno kanceláří F. J. Troyera a zasláno do Vídně. Ve zdůvodnění stojí za zmínku věta: „Pasekáři naše vrchnostenské lesy, zničené od železných hamrů a sklených hutí, vyklučili a změnili v pole“. Je to zdůvodnění nanejvýš pozoruhodné a za feudalismu patrně hodně neobvyklé. Ve starších dobách a v jiných lokalitách se obce zakládaly na čisté půdě, zeleném drnu. Jinak tomu bylo u nás. Zde napřed lidé museli půdu vzdělat, obsít, upravit a pak si teprve vybojovat samostatnost.
Název obce - Podle majitele panství se nově vzniklá obec měla jmenovat Troyerovice. Jenže pasekáři vyslovovali jméno Troyer jako Trojar, ještě častěji Trojan, a tak již od roku 1750 se všude objevuje pojmenování Trojanovice.
