prošacování gruntu a sirotčí fondy

Zdy by se měl postupně vytvořit slovník pojmů jak v češtině, tak i v jiných jazycích často užívaných jazycích, jako je němčina a latina.

prošacování gruntu a sirotčí fondy

Příspěvekod matju » čtv kvě 11, 2017 22:57

Často se v gruntovnici setkávám s pojmem, že byl grunt (pro)šacován.
Pro výklad slova (pro)šacovat jsem našla, že se jedná o ohodnocení, ocenění gruntu.
Ve "svých" gruntovnicích ale většinou narážím na to, že pokud byl grunt šacován, byl najednou prodán uplně jinému majiteli, který nemá s původní rodinou uveden žádný příbuzenský vztah.
Vypadá to skoro jako, že k prodeji docházel proto, že byl prodávaný grunt zadlužen, majitel neschopen hospodařit, nebo se znelíbil vrchnosti - prostě grunt prodáván na nařízení a nátlak vrchnosti a tak ho "střelili" někomu vhodnějšímu (nikde to není vyloženě zmíněno, usuzuji spíše z volby slov).
Zajímalo by mne, jestli je to možné, nebo zda se jen nechávám unášet fantazii? Nebo prostě, když prodávali někomu cizímu, tak se báli a nechali si cenu víc prověřit? (u prodeje "do rodiny" jsem nikdy zmínku o šacování nenašla)....
Naposledy upravil matju dne pon kvě 15, 2017 19:50, celkově upraveno 1
TY Michala Maturová
matju
 
Příspěvky: 325
Registrován: čtv úno 14, 2013 22:50
Oblast pátrání: Hradecko, Jičínsko, Trutnovsko, Železnobrodsko, Hořicko, Berounsko, Střední čechy
http://www.mojekoreny.com

Re: prošacování gruntu

Příspěvekod Monika » pát kvě 12, 2017 0:57

Šacování (prošacování) gruntu je opravdu jeho ocenění (dnes bychom řekli odhad ceny). Důvody mohly být různé. (Píšu o době asi tak do poloviny 18. století v oblastech mého pátrání.) Dělalo se v případě, že předchozí hospodář zemřel a nemohl tedy s případným novým hospodářem dohodnout cenu (novým hospodářem myslím i syna nebo zetě). Šacovala k tomu zřízená skupina obvykle rychtářů a konšelů. Při šacování se zhodnotil rozsah gruntu, stav pozemků i staveb, sepsal dobytek, vybavení, zařízení, zásoby... sepsali se dluhy i pohledávky, sepsaly se peníze na hotovosti. Zkrátka něco podobného, co probíhá i dnes v dědickém řízení. Pak vrchnost rozhodla, komu předá grunt.
Zde, jak předpokládám, záleželo na tom, jak přísně nastavila tato vrchnost pravidla, protože vrchnost vlastně pro svá panství stanovovala něco jako "zákony" (i když musela do jisté míry dodržovat zákony "země", ty ale byly poměrně rámcové a spíš zaměřené na věci řízení státu a vztahy panovníka se šlechtou).

Podle takových vrchnostenských pravidel měli na různých územích sedláci různě omezené možnosti, komu po jejich smrti připadně statek (v dnešní terminologii něco jako "ze závěti" nebo "ze zákona"). V zájmu vrchnosti bylo zajistit si co nejvyšší příjmy po co nejdelší dobu. Ochotně tedy nastavovali pravidla ve svých panstvích tak, aby okruh "dědiců" co nejvíce omezovali, protože pokud po sedlákovi nezůstal oprávněný dědic, statek připadl vrchnosti právem tzv. "odúmrti" a celá cena statku pak byla vyplácena po dlouhé roky (spíš několik desetiletí) pouze vrchnosti. To se dá přirovnat k tomu, když dnes nejsou dědicové, připadne majetek státu.
Zatím jsem se ještě nesetkala s tím, že by si nějaká vrchnost dovolila omezit v dědickém právu syny sedláka. Dědické právo mívaly i dcery, ale obvykle přecházel statek na muže. Pokud tedy nebyl žádný syn, zdědila statek dcera, ale zápis zněl na jejího muže (čili musela být vdaná, nebo ji kvůli tomu vrchnost za někoho provdala). Syn dědil statek až po dosažení plnoletosti.
Samozřejmě, všichni dědicové mívali nárok na svůj podíl, vyplácený po nějakých splátkách. A opět samozřejmě, pokud takový dědic "nároku na podíl" třeba utekl z panství, pak jeho podíl připadl zase vrchnosti.

Někde už ale třeba nesměli "dědit" statek bratranci zemřelého a jinde mohli. Záleželo právě na vrchnostenských pravidlech.

Často se stalo, pokud zemřel hospodář ještě hodně mladý a muselo se na zletilost syna dlouho čekat, stal se novým hospodářem nový manžel vdovy, ale jen do doby, než syn dospěje. Pokud ale už takový nový manžel hospodařil jinde a tam jej vrchnost chtěla zachovat, statek se prodal někomu jinému.

Už jsem se setkala i s tím, že hospodář zemřel relativně nedávno po prošacování a syn už byl dospělý a ženatý, proto přebral statek na základě toho původního prošacování.

Jinak, samozřejmě, čím víc se sedláci zadlužovali u bank (a ne jen u sousedů), tím víc se pak šacovalo pro takové dluhy, a to aniž by původní hospodář třeba i zemřel.

Jak už jsem psala, píšu podle zkušeností v oblastech, kde hledám. V jiných oblastech to mohlo být trochu odlišné, právě pro tu různorodost vrchnostenských nařízení o správě panství a o životě na panství.


Jak píšete o "znelíbení vrchnosti". To se, samozřejmě, mohlo stát. Musel by ale hospodařit opravdu hodně špatně, protože vrchnosti bylo v zásadě jedno, kdo je na gruntu, hlavně ať vrchnost dostává, co má dostat a ať jim statek (pozemky, ale i stavení) udržuje v pořádku.

Příklad takového zásahu vrchnosti mám i u svých předků, a hned vícenásobný. Hospodář zemřel, novým hospodářem se měl stát jeho bratr, ale ten už byl starý, proto přenechal právo vdově (a jejímu novému manželovi) po synovci jejich sestry. Statek dostali jen na 15 let. Dost statek zadlužili a vrchnosti došla trpělivost dřív. Na statek vrchnost dosadila mého předka (byl velmi vzdáleně spřízněn s původním držitelem), když jej předtím oženila s jednou místní slečnou. Ten ovšem opět hospodařil nedbale a i po několika desetiletích nebyl statek stále ještě ani zdaleka oddlužen, navíc už si musel půjčit i na to, aby přečkali zimu. V té době už byla jedna z jeho dcer vdaná zase za mého předka z jiného rodu, a tak vrchnost zase rozhodla, že se bude statek předávat, a to této dceři a jejímu muži.
A aby toho nebylo málo, tak "tatík" se do jejich hospodaření stále "montoval" a přidělával další a další dluhy. Na žádost otce nového hospodáře nejdřív vrchnost "tatíkovi" zakázala dluhy, což nepomohlo, tak mu nakonec zakázala jakkoli se vměšovat do hospodaření, a to pod hrozbou vyhnání z gruntu.

(Ať to má vyústění: Hrozba vyhoštěním už asi zabrala, protože "tatík" si pak našel jiný způsob, jak se "realizovat" a stal se kostelníkem. Na tom gruntu po letech i zemřel.)
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 2481
Registrován: úte lis 18, 2014 1:11
Oblast pátrání: Lounsko, Slánsko, Kladensko, Rakovnicko, Nové Strašecí, Halič

Re: prošacování gruntu

Příspěvekod Brasl » sob kvě 13, 2017 19:04

Ono to je poněkud složitější.
Jednak předěl tvoří tereziánské reformy. Před nimi byli poddaní byli poplatní určitému právu, kterých bylo vícero. Zjednodušeně české a německé právo (+ církevní, městské, atd.). Na jednom panství platilo pro různé obce různé právo a vrchnost byla pro podané nejvyšší instancí v aplikaci práva. Důvod je prostý, při německé kolonizaci, tj. zakládání nových obcí osadníky z Německa, jim zaručila vrchnost německé právo. Mimo jiné je tam odlišnost v tom, kdo může dědit. To vrchnost nenařizovala, pouze do dané právo aplikovala.

Sedláci také neměli jednotné postavení. Familiant = dědičný nájemce panské půdy.
Sedlák který si zakoupil od vrchnosti dědičné postoupení gruntu (nevím jaký je rozdíl od familianta).
Obyčejný sedlák bez zvláštních práv. Obsazení gruntu bylo plně na libovůli vrchnosti. Vrchnost byla majitelem gruntu bez omezení.
Asi tady budou i různé nuance.

Zpravidla vrchnost nic neměla proti tomu, aby na gruntu pokračoval syn hospodáře, nebo ten, koho starý hospodář doporučil. V okamžiku kdy hospodář zemřel a nástupce byl ještě dítě, tak přicházela v úvahu dvě řešení. Dosazení nového hospodáře (nepřesně prodej) a výplata finančního vypořádání do sirotčího fondu na účet dědiců. Nebo stanovení dočasného hospodáře do dosažení plnoletosti dědice. U prvního je třeba grunt ocenit/ošacovat. U druhého je to žádoucí.

Zadlužit grunt šlo celkem lehce, stačilo, jak už tady byla někde debata, mít velké oči v tom, kolik má vyplatit nastávající hospodář sourozencům podíl na gruntu. Ten si na to musel vzít půjčku a zpravidla potřeboval i věno nevěsty. Pokud žádné neměla, byl ve finančních problémech. A v dalších, pokud grunt vynášel méně než jeho otec naplánoval (nadsadil). Sice se říká, že zadlužil grunt, ale on zadlužil jen sebe, respektive svůj vložený podíl. Byl jen nájemce, ne majitel.

PS: Pokud se týče převodu vlastnictví při tereziánských reformách, tak probíhaly v různou dobu. u nás cca 2r před oficiálním výnosem. Ono se jednalo o úplatný převod a vrchnosti byli hotové peníza milejší. Končili někdy okolo cca 1911 odprodejem půdy velkostatků do té doby pronajatého.
Nejsem odborník, ale tohle se tady již někdy probíralo.
Brasl
 
Příspěvky: 1228
Registrován: stř dub 06, 2011 8:20

Re: prošacování gruntu

Příspěvekod Karla55 » sob kvě 13, 2017 21:12

Familiant: Držitel raabizačního gruntu. Zároveň rozloha půdy postačující k uživení rodiny, tj. asi 6 ha. (Židovský familiant byl ovšem držitel povolení založit si rodinu.)

Raabizace: Ke konci vlády Marie Terezie navrhl ministr Raab urbariální reformu, podle které byla panská dominikální půda rozdělena na nově zřízené poddanské grunty, na kterých se usadili bývalí bezzemci a drobní rolníci. Z užívané půdy platili finanční pronájem, a odpadla tím zároveň robota původních sedláků, kteří dříve právě v rámci roboty obdělávali dominikální půdu. Bylo ponecháno na vrchnosti, jestli reformu uskuteční, tudíž se moc neuplatnila.

Dominikální a rustikální půda: Část panství obdělávala vrchnost ve vlastní režii, této půdě se říkalo dominikál. Zbytek byl rozparcelovaný na poddanské grunty, na kterých byli usazení gruntovníci = sedláci = osedlí a hospodařili na nich. Této části půdy se říkal rustikál. Vrchním vlastníkem obojí půdy byla vrchnost. Sedlák, který držel grunt, ho nevlastnil, měl pouze právo dědičného pronájmu.
Karla55
 
Příspěvky: 656
Registrován: pát srp 08, 2014 1:10
Oblast pátrání: Lysá n. Labem a okolí, Novojičínsko, Východní Čechy, Budišov n. Budišovkou a okolí

Re: prošacování gruntu

Příspěvekod Karla55 » sob kvě 13, 2017 21:16

Myslím, že vlastnit grunt bylo možné až po zrušení poddanství 1848.
Karla55
 
Příspěvky: 656
Registrován: pát srp 08, 2014 1:10
Oblast pátrání: Lysá n. Labem a okolí, Novojičínsko, Východní Čechy, Budišov n. Budišovkou a okolí

Re: prošacování gruntu

Příspěvekod matju » pon kvě 15, 2017 11:22

Děkuji všem. K prošacování docházelo u gruntů v rozmezí let 1650-1720, tedy před tereziánskými reformami.
TY Michala Maturová
matju
 
Příspěvky: 325
Registrován: čtv úno 14, 2013 22:50
Oblast pátrání: Hradecko, Jičínsko, Trutnovsko, Železnobrodsko, Hořicko, Berounsko, Střední čechy
http://www.mojekoreny.com

Re: prošacování gruntu

Příspěvekod Monika » pon kvě 15, 2017 11:51

Zápisy, o kterých píšete, jsou online? Líp se píše ke konkrétním zápisům :wink:

Budou-li německy, nechytnu se, ale pokud by byly v češtině, je tu celkem možnost, že alespoň něco z nich pochopím. Důvod se ze zápisu dá poznat (nebo třeba nějak odvodit), pokud je to k přečtení.
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 2481
Registrován: úte lis 18, 2014 1:11
Oblast pátrání: Lounsko, Slánsko, Kladensko, Rakovnicko, Nové Strašecí, Halič

Re: prošacování gruntu

Příspěvekod matju » pon kvě 15, 2017 19:49

Moniko děkuju Vám moc za ochotu, zapisy z gruntovnic jsou česky a bohužel online nejsou, mám jen ofocené ze Soa Zámrsk. Většinu poměrně přečtu (něco po delším luštění, ale dá se:), spíše mne zajímaly zkušenosti ostatních s významem slova prošacování, protože jak jsem psala, přišlo mi, že k šacování docházelo vždy, pokud přecházel grunt na někoho cizího, mimo rodinu... V případě, že šlo o předávání grutnu "do rodiny" , tak živnost šacována nebyla (nebo jen výjmečně pokud starý hospodář náhle zemřel, to pak ano)... Ale asi to má logiku, nemovitost si ocenili, pokud to prodávali cizímu, nebo pokud se nemohl otec se synem domluvit "za kolik" protože otec byl již mrtev... Ještě by mne za zajímalo, zda bylo prošacování a převod gruntu i zpolatněn a kolik taková sranda mohla stát. :)

Nicméně mne ještě zaujalo zmínka o výplatách do sirotčích fondů. Nevíte někdo obecně, od jakého období začaly v Čechách sirotčí fondy fungovat? A na jakém principu to přesně fungovalo? Sirotčí fondy spravoval majitel panství tzn vrchnost? Nebo jsou zřizovány až státem? Zajímá mne to zejména na Smiřickém panství (východní čechy) v období 1650-1750, ale ráda si přečtu i něco obecnějšího. V archivu Zámrsku jsem pro Smiřicko bohužel jsem na záznamy o sirotčích fondech pro takhle dávné období nenarazila, tak si nejsem jistá, jestli se nedochovaly, nebo zda ještě v té době neexistovaly... Uvítám i tipy na literaturu na toto téma, goole mi vyplivne moc věcí, ale většina je spíše pro 19-20 stol.... :(
Naposledy upravil matju dne pon kvě 15, 2017 20:53, celkově upraveno 1
TY Michala Maturová
matju
 
Příspěvky: 325
Registrován: čtv úno 14, 2013 22:50
Oblast pátrání: Hradecko, Jičínsko, Trutnovsko, Železnobrodsko, Hořicko, Berounsko, Střední čechy
http://www.mojekoreny.com

Re: prošacování gruntu a sirotčí fondy

Příspěvekod Monika » pon kvě 15, 2017 20:19

Na křivoklátském panství se v 17. století (to mám zmapované lépe) a myslím i nejméně v 1. polovině 18. stol. psalo v gruntovnicích o tom, že nový hospodář má nedospělým potomkům předchozího držitele platit do "sirotčí truhlice". Ta pak bývala ve vrchnostenském sídle úředníků. V gruntovnicích bývají zápisy vždy k nějakému roku, kolik hospodář složil* (skládalo se zase ve vrchnostenské kanceláři) a kolik z toho komu vyplatili. Pokud z toho dávali něco (nebo vše) do "sirotčí truhlice", bylo to v gruntovnici zapsáno. Myslím, jak jsem pochopila, vedli si k tomu úředníci ale asi i samostatnou evidenci.

Někdy ale čtu v gruntovnici, že má nový hospodář (třeba i potomek) platit "vdově na sirotky". To pak nešlo do truhlice, ale vyplácelo se opravdu vdově, resp. v zastoupení jejímu novému muži. Z toho vznikaly pak celkem i třenice. Nedávno jsem sem do čtení dávala zápis ze staré gruntovnice, kde si už dospělý sirotek stěžuje na otčíma a žádá ochranu (jako sirotek na ni měl nárok) a také aby se stal držitelem gruntu po otci. V tomto konkrétním případě mám doloženo z jiné gruntovnice, že právě platby probíhaly "vdově na sirotky" a platby přebíral obvykle její manžel.

Také jsem četla zápis, kde měl nový hospodář sám zřídit truhlici pro sirotka (a měl ji tedy doma). V tomto konkrétním případě šlo o úplného sirotka a nový hospodář měl toto děvče na vychování. Vrchnostenští úředníci pak měli na vše dohlížet a možná i dohlíželi, protože jsou tam i zápisy, kdy některý rok měl hospodář zaplatit děvčeti třeba teplé oblečení apod. (tedy ve smyslu jakéhosi "nařízení", které mělo platit po následující rok). Po mnoha letech pak byl zápis, že se děvče vdalo a kolik bylo nakonec z takové truhlice zaplaceno jako věno.

* Někdy, samozřejmě, hospodář nesložil nic (bývá tam zdůvodnění) nebo doložil, že ten rok někomu něco přímo zaplatil nebo třeba že mu dal krávu nebo tak něco.
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 2481
Registrován: úte lis 18, 2014 1:11
Oblast pátrání: Lounsko, Slánsko, Kladensko, Rakovnicko, Nové Strašecí, Halič

Re: prošacování gruntu a sirotčí fondy

Příspěvekod matju » pon kvě 15, 2017 21:02

Děkuji opět. Trochu jsem si zagooglila a něco o tomto tématu jsem našla zde: https://theses.cz/id/ww4zyr/downloadPra ... Idno_10588
Asi zajímavé by mohlo být i CHOCHOLÁČ Bronislav - Sirotčí truhlice ,ale to se mi nepovedlo najít volně dostupné online...
TY Michala Maturová
matju
 
Příspěvky: 325
Registrován: čtv úno 14, 2013 22:50
Oblast pátrání: Hradecko, Jičínsko, Trutnovsko, Železnobrodsko, Hořicko, Berounsko, Střední čechy
http://www.mojekoreny.com

Re: prošacování gruntu a sirotčí fondy

Příspěvekod Monika » pon kvě 15, 2017 22:38

Zajímavá práce. Díky :)
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 2481
Registrován: úte lis 18, 2014 1:11
Oblast pátrání: Lounsko, Slánsko, Kladensko, Rakovnicko, Nové Strašecí, Halič


Zpět na Výklad pojmů

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků