prošacování gruntu a sirotčí fondy

Zdy by se měl postupně vytvořit slovník pojmů jak v češtině, tak i v jiných jazycích často užívaných jazycích, jako je němčina a latina.

prošacování gruntu a sirotčí fondy

Příspěvekod matju » čtv kvě 11, 2017 22:57

Často se v gruntovnici setkávám s pojmem, že byl grunt (pro)šacován.
Pro výklad slova (pro)šacovat jsem našla, že se jedná o ohodnocení, ocenění gruntu.
Ve "svých" gruntovnicích ale většinou narážím na to, že pokud byl grunt šacován, byl najednou prodán uplně jinému majiteli, který nemá s původní rodinou uveden žádný příbuzenský vztah.
Vypadá to skoro jako, že k prodeji docházel proto, že byl prodávaný grunt zadlužen, majitel neschopen hospodařit, nebo se znelíbil vrchnosti - prostě grunt prodáván na nařízení a nátlak vrchnosti a tak ho "střelili" někomu vhodnějšímu (nikde to není vyloženě zmíněno, usuzuji spíše z volby slov).
Zajímalo by mne, jestli je to možné, nebo zda se jen nechávám unášet fantazii? Nebo prostě, když prodávali někomu cizímu, tak se báli a nechali si cenu víc prověřit? (u prodeje "do rodiny" jsem nikdy zmínku o šacování nenašla)....
Naposledy upravil matju dne pon kvě 15, 2017 19:50, celkově upraveno 1
TY Michala Maturová
matju
 
Příspěvky: 1025
Registrován: čtv úno 14, 2013 22:50
Oblast pátrání: Hradecko, Jičínsko, Trutnovsko, Železnobrodsko, Hořicko, Berounsko, Střední čechy
https://www.mojekoreny.com/

Re: prošacování gruntu

Příspěvekod Brasl » sob kvě 13, 2017 19:04

Ono to je poněkud složitější.
Jednak předěl tvoří tereziánské reformy. Před nimi byli poddaní byli poplatní určitému právu, kterých bylo vícero. Zjednodušeně české a německé právo (+ církevní, městské, atd.). Na jednom panství platilo pro různé obce různé právo a vrchnost byla pro podané nejvyšší instancí v aplikaci práva. Důvod je prostý, při německé kolonizaci, tj. zakládání nových obcí osadníky z Německa, jim zaručila vrchnost německé právo. Mimo jiné je tam odlišnost v tom, kdo může dědit. To vrchnost nenařizovala, pouze do dané právo aplikovala.

Sedláci také neměli jednotné postavení. Familiant = dědičný nájemce panské půdy.
Sedlák který si zakoupil od vrchnosti dědičné postoupení gruntu (nevím jaký je rozdíl od familianta).
Obyčejný sedlák bez zvláštních práv. Obsazení gruntu bylo plně na libovůli vrchnosti. Vrchnost byla majitelem gruntu bez omezení.
Asi tady budou i různé nuance.

Zpravidla vrchnost nic neměla proti tomu, aby na gruntu pokračoval syn hospodáře, nebo ten, koho starý hospodář doporučil. V okamžiku kdy hospodář zemřel a nástupce byl ještě dítě, tak přicházela v úvahu dvě řešení. Dosazení nového hospodáře (nepřesně prodej) a výplata finančního vypořádání do sirotčího fondu na účet dědiců. Nebo stanovení dočasného hospodáře do dosažení plnoletosti dědice. U prvního je třeba grunt ocenit/ošacovat. U druhého je to žádoucí.

Zadlužit grunt šlo celkem lehce, stačilo, jak už tady byla někde debata, mít velké oči v tom, kolik má vyplatit nastávající hospodář sourozencům podíl na gruntu. Ten si na to musel vzít půjčku a zpravidla potřeboval i věno nevěsty. Pokud žádné neměla, byl ve finančních problémech. A v dalších, pokud grunt vynášel méně než jeho otec naplánoval (nadsadil). Sice se říká, že zadlužil grunt, ale on zadlužil jen sebe, respektive svůj vložený podíl. Byl jen nájemce, ne majitel.

PS: Pokud se týče převodu vlastnictví při tereziánských reformách, tak probíhaly v různou dobu. u nás cca 2r před oficiálním výnosem. Ono se jednalo o úplatný převod a vrchnosti byli hotové peníza milejší. Končili někdy okolo cca 1911 odprodejem půdy velkostatků do té doby pronajatého.
Nejsem odborník, ale tohle se tady již někdy probíralo.
Brasl
 
Příspěvky: 1285
Registrován: stř dub 06, 2011 8:20

Re: prošacování gruntu

Příspěvekod Karla55 » sob kvě 13, 2017 21:12

Familiant: Držitel raabizačního gruntu. Zároveň rozloha půdy postačující k uživení rodiny, tj. asi 6 ha. (Židovský familiant byl ovšem držitel povolení založit si rodinu.)

Raabizace: Ke konci vlády Marie Terezie navrhl ministr Raab urbariální reformu, podle které byla panská dominikální půda rozdělena na nově zřízené poddanské grunty, na kterých se usadili bývalí bezzemci a drobní rolníci. Z užívané půdy platili finanční pronájem, a odpadla tím zároveň robota původních sedláků, kteří dříve právě v rámci roboty obdělávali dominikální půdu. Bylo ponecháno na vrchnosti, jestli reformu uskuteční, tudíž se moc neuplatnila.

Dominikální a rustikální půda: Část panství obdělávala vrchnost ve vlastní režii, této půdě se říkalo dominikál. Zbytek byl rozparcelovaný na poddanské grunty, na kterých byli usazení gruntovníci = sedláci = osedlí a hospodařili na nich. Této části půdy se říkal rustikál. Vrchním vlastníkem obojí půdy byla vrchnost. Sedlák, který držel grunt, ho nevlastnil, měl pouze právo dědičného pronájmu.
Karla55
 
Příspěvky: 1081
Registrován: pát srp 08, 2014 1:10
Oblast pátrání: Lysá n. Labem a okolí, Novojičínsko, Východní Čechy, Budišov n. Budišovkou a okolí

Re: prošacování gruntu

Příspěvekod Karla55 » sob kvě 13, 2017 21:16

Myslím, že vlastnit grunt bylo možné až po zrušení poddanství 1848.
Karla55
 
Příspěvky: 1081
Registrován: pát srp 08, 2014 1:10
Oblast pátrání: Lysá n. Labem a okolí, Novojičínsko, Východní Čechy, Budišov n. Budišovkou a okolí

Re: prošacování gruntu

Příspěvekod matju » pon kvě 15, 2017 11:22

Děkuji všem. K prošacování docházelo u gruntů v rozmezí let 1650-1720, tedy před tereziánskými reformami.
TY Michala Maturová
matju
 
Příspěvky: 1025
Registrován: čtv úno 14, 2013 22:50
Oblast pátrání: Hradecko, Jičínsko, Trutnovsko, Železnobrodsko, Hořicko, Berounsko, Střední čechy
https://www.mojekoreny.com/

Re: prošacování gruntu

Příspěvekod matju » pon kvě 15, 2017 19:49

Moniko děkuju Vám moc za ochotu, zapisy z gruntovnic jsou česky a bohužel online nejsou, mám jen ofocené ze Soa Zámrsk. Většinu poměrně přečtu (něco po delším luštění, ale dá se:), spíše mne zajímaly zkušenosti ostatních s významem slova prošacování, protože jak jsem psala, přišlo mi, že k šacování docházelo vždy, pokud přecházel grunt na někoho cizího, mimo rodinu... V případě, že šlo o předávání grutnu "do rodiny" , tak živnost šacována nebyla (nebo jen výjmečně pokud starý hospodář náhle zemřel, to pak ano)... Ale asi to má logiku, nemovitost si ocenili, pokud to prodávali cizímu, nebo pokud se nemohl otec se synem domluvit "za kolik" protože otec byl již mrtev... Ještě by mne za zajímalo, zda bylo prošacování a převod gruntu i zpolatněn a kolik taková sranda mohla stát. :)

Nicméně mne ještě zaujalo zmínka o výplatách do sirotčích fondů. Nevíte někdo obecně, od jakého období začaly v Čechách sirotčí fondy fungovat? A na jakém principu to přesně fungovalo? Sirotčí fondy spravoval majitel panství tzn vrchnost? Nebo jsou zřizovány až státem? Zajímá mne to zejména na Smiřickém panství (východní čechy) v období 1650-1750, ale ráda si přečtu i něco obecnějšího. V archivu Zámrsku jsem pro Smiřicko bohužel jsem na záznamy o sirotčích fondech pro takhle dávné období nenarazila, tak si nejsem jistá, jestli se nedochovaly, nebo zda ještě v té době neexistovaly... Uvítám i tipy na literaturu na toto téma, goole mi vyplivne moc věcí, ale většina je spíše pro 19-20 stol.... :(
Naposledy upravil matju dne pon kvě 15, 2017 20:53, celkově upraveno 1
TY Michala Maturová
matju
 
Příspěvky: 1025
Registrován: čtv úno 14, 2013 22:50
Oblast pátrání: Hradecko, Jičínsko, Trutnovsko, Železnobrodsko, Hořicko, Berounsko, Střední čechy
https://www.mojekoreny.com/

Re: prošacování gruntu a sirotčí fondy

Příspěvekod matju » pon kvě 15, 2017 21:02

Děkuji opět. Trochu jsem si zagooglila a něco o tomto tématu jsem našla zde: https://theses.cz/id/ww4zyr/downloadPra ... Idno_10588
Asi zajímavé by mohlo být i CHOCHOLÁČ Bronislav - Sirotčí truhlice ,ale to se mi nepovedlo najít volně dostupné online...
TY Michala Maturová
matju
 
Příspěvky: 1025
Registrován: čtv úno 14, 2013 22:50
Oblast pátrání: Hradecko, Jičínsko, Trutnovsko, Železnobrodsko, Hořicko, Berounsko, Střední čechy
https://www.mojekoreny.com/


Zpět na Výklad pojmů

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků