GENEALOGIE

Dovolím si požádat znalé o vysvětlení následujícího případu z 20.11.1741.

Matrika SOA Plzeň, Rejštejn 02, snímek 163 vlevo dole:
http://www.portafontium.eu/iipimage/30067862/rejstejn-02_1630-o?x=90&y=430&w=434&h=244

Část textu:
… copulatus est honestus sponsus Mathias Straub cum sua honesta sponsa Maria Hofmanin Bavara ex Grünbach liberi, presentibus testibus Joanne Straub et Paulo Straub ex Stadl.

Matyáš Straub je jasný, pochází ze Stodůlek (Stadl), zaniklé osady na Šumavě, svědci jsou s největší pravděpodobností jeho bratři neb mají stejného otce (i když v místě se vyskytují další Straubové, nejspíše širší příbuzenstvo). Hledám však narození nevěsty Marie Hoffmanové a zarazila mne ta poznámka Bavara. Dále nemohu identifikovat místo Grünbach. Vyskytuje se tu Gruberg nebo Grünberg. Nalezl jsem její úmrtí 15.8.1772 Matrika SOA Plzeň, Rejštejn 13, snímek 25 vpravo zcela nahoře:
http://www.portafontium.eu/iipimage/30067873/rejstejn-13_0270-z?x=483&y=-33&w=482&h=204

Tomu by odpovídal i záznam o narození Marie Hoffmanové z 8.12.1712 v Matrika SOA Plzeň, Rejštejn 01, snímek 51 vlevo pod polovinou:
http://www.portafontium.eu/iipimage/30067861/rejstejn-01_0530-n?x=54&y=382&w=447&h=189

jen místem narození je Sattelberg, tedy Sedlo u města Srní. Musím přiznat, že zde nejsem schopen srozumitelně přečíst celý zápis, přesto rodiče Johan Hoffman a Elisabeta a paní Kateřina jako levans jsou jasní. Mohu tento zápis považovat jako to, co hledám, nebo má poznámka Bavara vysvětlovat to, že se narodila v Bavorsku a hledat někde tam (i když teď nevím, kam se obrátit).

Prosím za prominutí kvůli obsáhlosti, ale snad jsem popsal dost jasně o co mi jde. Děkuji předem všem alespoň za přečtení, pokud bude nějaká reakce, budu potěšen. Doufám však že příspěvky tohoto typu jsou zde povoleny a že jsem se trefil do správného vlákna. Ještě jednou díky za reakce.

"Bavarus" a "Bavara" jsou skutečně "Bavor" a "Bavorka", lidé z Bavorska. Takže bych to opravdu viděl na některý Grünbach v Bavorsku (je jich tam několik) a tu M.H. ze Sedla považoval jen za náhodnou shodu.

Děkuji za odpověď.

I když to je zde trochu mimo, zeptám se ještě na jeden výklad.

Matrika SOA Plzeň, Rejštejn 01, snímek 197 vlevo dole, pokračování vpravo:

http://www.portafontium.eu/iipimage/30067861/rejstejn-01_1950-o?x=-140&y=67&w=1414&h=599

… Sponsum Joanem Straub cum sponsa Barbora Schmidin, Mathio Schmid defuntti filia, Testes (2 jména, nepodstatné) Parant: Eva Straubin ex Stadl

Jak si vyložit poznámku o rodiči Parant uvedenou za svědky? Jako skutečnost, že Jan Straub už neměl otce (jinak by byl nejspíše uveden) a farář chtěl upřesnit původ Jana? Uvádět, že na svatbě byla přítomna matka je nesmysl. Bohužel nevím, jestli je Eva skutečně Janovou matkou, matrika je v této době dost skoupá na zápisy, sňatek její jsem nenalezl, narozená Eva Straubová nejspíš nebude touto Evou (i když vyloučit se to 100% nedá) a u narození Janů v předchozí době jsou uvedeny jiné matky, což nevylučuje fakt, že zápis o jeho narození jsem buď zatím nenalezl a nebo není proveden.

Opět děkuji předem za odpověď.

slovo parant se většinou překládá jako přítel. To ovšem nevylučuje i další možnosti.
Matka by byla spíše označena slovem parens, ještě lépe ovšem mater
Z

Tak si dovolím zkusit odpovědět sám.
Parant je v tomto případě zřejmě zkratka Paranimpha, zřejmě tedy družička (jak jsem se před chvilkou dočetl - otázkou je věrohodnost tohoto překladu, překladač to takto nezná). Problém je v tom, že by družičce bylo přes 20 let. Je to možné? A nebo to je jinak?

Jinak díky Zoře za poznámku.

paranymphus - průvodce nevěsty
paranymphus - družba

překlad je správný, jak se zkracovalo, to netuším. jJen mě mate, že nevidím u dalších zápisů zapsanou družičku, družbu.
Uvažovala jsem o možnosti, zda Eva nebyla druhou manželku zemřelého otce ženicha, která ho vychovávala a ženich si přál, aby i ona - vlastně jeho (náhradní) matka, byla v zápise uvedena... nebo nějaký podobný důvod... jediná žijící (nevlastní) příbuzná.
Z

Zora píše:paranymphus - průvodce nevěsty
paranymphus - družba

překlad je správný, jak se zkracovalo, to netuším. Jen mě mate, že nevidím u dalších zápisů zapsanou družičku, družbu. ....

Děkuji za potvrzení toho, co jsem dohledal.

O několik stránek dál se začaly dost hojně vyskytovat zápisy s nezkráceným pojmem, proto jsem se po tom začal pídit. Do teď jsem se s tím nikde nesetkal, přeci jen se člověk musí neustále učit.

ano, sám jste se zeptal a sám jste dohledal. ), já jsem jen dodala poznámky.
Z

http://slovnik.cz/ - pro příště, je asi nejjednodušší pro běžné okamžité použití genealoga.
Jinak kdykoliv mohu nahlédnout do knižního vydání, ráda vyhovím.
Z

Tady už jen zbývá dodat: to, co vypadá jako "t" (nebo jako proškrtnuté "l"), vůbec není písmeno. Je to prostě jen klička - což byla tehdejší obdoba naší dnešní tečky, označující, že slovo není napsané celé.
A uvádět kromě svědků i jména všelijakých těch svatů, svatbí, mládenců, družiček a jiného svatebního "personálu" holt zkrátka občas někdy a někde bylo zvykem.

Děkuji všem za poznámky.

Monika píše:... že spojujete zápis ženicha bez uvedení otce s tím, že otec už nežil.

Tady jsem se asi nepřesně vyjádřil. Že není uveden otec je celkem běžné. Původně jsem se zamýšlel díky chybnému přečtení nad tím, proč je uveden jeden z rodičů - matka - a není uveden otec, no a napadlo mne, že by to mohlo být z důvodu úmrtí otce. Ale jak se později ukázalo, nešlo o rodiče, ale o družičku. Tím bych debatu nad doplňkem uzavřel.

Rád bych se však ještě vrátil k původní otázce. Důkladnějším pročítáním zápisů o sňatcích jsem zjistil, že ex Bavara je uvedeno snad u každého 15-tého až 20-tého zápisu, přičemž jména jsou rozdílná. To by znamenalo, že se v krátkém období před těmito zápisy k nám ti lidé z Bavorska stěhovali. Zatím odhaduji období 1670 - 1720, nevylučuji však přesah jak před, tak po (před nejsou zápisy, po jsem to ještě nedočetl). Napadá někoho nějaká dějinná souvislost, proč k nám přišlo z Bavorska tolik lidí? Že by skláři (ti by spíš skončili někde u skláren), nebo osídlování Šumavy?

Děkuji předem za nápady.

No, ono je klidně možné, že kdybyste si udělal statistiku, odkud do toho místa lidé přicházeli vůbec celkově, tak zjistíte, že je to rovnoměrně rozložené po celém okolí a jenom holt kus toho okolí se shodou okolností nachází za bavorskou hranicí

Jak jsem se již zmínil, neustále se učím, přičemž jsem v tomto zatím nováčkem. Ale měl jsem za to, že to s volným pohybem obyvatelstva bylo do zrušení nevolnictví docela problém. Obyvatelé se pohybovali v rámci panství, mezi jednotlivými panstvími pak se souhlasem vrchnosti a tady musela být nějaká vůle shora (aspoň tak soudím), pokud přišli z cizího státu i s rodinou. Jinak se zatím setkávám s místními názvy (pokud se mi je podaří přečíst). A uvedení konkrétního místa v Bavorsku bylo zatím jen v jediném případě, proto ani nevím odkud a tudíž hledám proč, chci li vědět kdo.

Ale jak píšu, mohou být mé znalosti dějin zcestné a proto se tu vyptávám.

Dobrá, dáte prosím pár odkazů na příklady?

Tak si musím nasypat popel na hlavu a prohlásit, že včerejší den nebyl zřejmě dobrým dnem na hledání v archivech.

K Dawidovi:
Asi jsem přesně nepochopil, jaké příklady mám uvést. Zde je ten, u kterého jsem se nakonec zarazil:
Matrika Rejštejn 01 snímek 207 vpravo druhý shora
http://www.portafontium.eu/iipimage/30067861/rejstejn-01_2100-o?x=127&y=35&w=1285&h=544
Pokud jsem pozorně prohlédl zápis, nevěsta Apolonie ??? je vedena pouze jako z Bavorska. To je to nač jsem si stěžoval. Bohužel jsem na předchozím snímku 206 vpravo nahoře úplně přehlédl druhé ex a zřejmě uvedení místa. Ani teď se mi nedaří to rozluštit (nepotřebuji). A to množství případů? Na snímku 197 jsem narazil na mou zmíněný problém s družičkou, pak jsem hledal vysvětlení, něco nalezl na dalších snímcích a takto došel až ke snímku 208, kde jsem nalezl to, co hledal, zapsal do poznámek (jak skvělý je excel), přerovnal záznamy podle datumů, zkontroloval vazby, sjel dolů, abych mohl zapisovat další poznámky, odpověděl zde na fóru a místo toho, abych začal na stránce 208 a pokračoval dál, asi jsem začal mačkat tlačítko pro pohyb zpět, takže aniž bych to zjistil (hledám totiž pouze příjmení Straub) jsem ony snímky projel znovu. A pak po ověřování stáří družičky a hledání úmrtí a další komunikaci jsem ty záznamy musel projet znovu, asi od snímku 201, neb jsem si opět poznamenal u snímku 208 poznámku do excelu. Tentokráte jsem však nerovnal, protože jsem další nálezy neměl. A nějak, teď už opravdu nejsem schopen zjistit jak, jsem zase skončil na snímku 207 a položil zde v plénu onen dotaz. Takže kolikrát jsem na snímky 206 a 207 koukal prostě nevím.
To, že je něco špatně jsem zjistil dnes, když jsem prolistoval stejné stránky jako včera a po chvilce listování byl na konci. A kontrola v poznámkách mi potvrdila dvojí stejný zápis.

Takže závěr.
1) Omlouvám se za mystifikaci, těch příchodů z Bavorska nebylo tolik
2) To, že není uvedeno místo je asi výjimka
3) Hledáním se mi podařilo zjistit, že Šumava byla Královským hvozdem ne s panstvími, ale rychtami
4) Zdejší rychty měly právo volného pohybu
5) Původně rychty spadaly přímo pod panovníka, nalezl jsem však údaje o prodejích, což mi zatím nedává smysl (že by dobře uložené peníze?)
6) Panství (a rychta zřejmě taky) bohatne přírůstkem obyvatel, takže to se asi nikde moc neřešilo. Zřejmě problém byl s úbytkem.

A našel jsem zřejmě i odpověď na mou otázku. Po třicetileté válce, kdy byl kraj vojsky vydrancován, pokračovalo osídlování Šumavy, kdy sem hlavně přicházeli skláři a s nimi těžaři dřeva. A co na to říkali v Bavorsku nebudu řešit.

Tímto bych asi problém uzavřel, děkuji moc všem za reakce, hlavně Dawidovi a Zoře.

Rádo se stalo a nic se neděje