GENEALOGIE

Prosím znalejší kolegy, zda by mi nevysvětlili co obnášela funkce kostelníka zhruba na konci 18. století (1780 - 1805). Popřípadě neodkázali na nějakou literaturu. Já jsem zatím hledal marně.
Jeden můj předek působil jako kostelník při farním kostele ve Chvojnově. Bydlel s rodinou v malé dřevěné chalupě mezi farou a kostelem. Jeho předchůdce na této chalupě, také kostelník, byl označován někdy i jako chalupník. Můj předek po něm "zdědil" chalupu, funkci kostelníka i mladou vdovu. Zajímalo by mě, jak to fungovalo, zda práce kostelníka - tedy jakéhosi správce kostela - postačovala jako hlavní pracovní poměr, nebo se musel živit i jinak. K farě a kostelu náleželo celkem dost pozemků - vykonával i "selské" práce na poli? Byl zde i hřbitov - mohl vykonávat i funkci hrobníka nebo to byly striktně odlišené funkce?
Děkuji

Tož pokud vím, tak kostelník na dědině a menším městě nikdy nebyla práce "na plný úvazek", tj. nikoho to nemohlo uživit (pokud ano, tak leda někde ve velkoměstě.) Jisté pravidelné příjmy sice takový řádný kostelník měl, ale ne tak závratné.
Základní úkoly kostelníka byly dva, jednak technické vedení (správa a údržba) kostela (tak, aby kněží mohli v zásadě jen přicházet a odcházet k provádění svých "odborných" úkonů) a jednak hospodářské řízení kostelního majetku, zvaného "záduší". Což leckde byl i docela slušný fond, sestávající nejen z hmotného vlastnictví (samotná budova kostela a její zařízení), ale i z nemalé hotovosti (čerpané primárně z milodarů, odkazů, nadací) a z "cenných papírů" (záduší leckde fungovala jako poskytovatel půjček a investic, ze kterých pak zpětně měla úroky a výnosy).
A taky mohly k záduší patřit i pozemky - které se vesměs pronajímaly rolníkům, ale je možné, že někde je měl k dispozici sám kostelník, ať už za sníženou úplatu, nebo zadarmo jako součást své odměny.
Hrobnictví bych u kostelníka nečekal, ale kdo ví.