GENEALOGIE

Dobrý večer, chápu tento zápis správně jako dvouláníka ? Jan Kalvoda 8/4 lahner, u otce Matyáše vidím 6/4 lahner, takže celoláník + pololáník?


http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... ?strana=42
30.3. otec Jan Kalvoda.

A jen tak na okraj objasnil by mi někdo jak velký majetek to mohl být?

Děkuji
H

Jestli to čtu správně, tak je tam "8/4tler" a "6/4tler". Takže (bez záruky):
"4tler" je "viertler", držitel jednoho věrtele (čtvrtně); "8/4tler" tedy bude držitel 8 věrtelů. Věrtel by měla být čtvrtina korce, korec je asi 28,5 aru. Takže "8/4tler" by měl asi 57 arů a "6/4tler" asi 43 arů.
Nebo mě někdo opraví?

Hezký večer,
Já to poopravím. Ta čtvrtka určitě není míněno čtvrt korce, z tak malého políčka by se nikdo neuživil, ale čtvrt lánu neboli 16 korců.

Lán byl zhruba 18 hektarů. Obvykle se dělil na 64 korců (někde 56). Korce se často počítaly jako "korce osevu", tedy něco jako velký koš naplněný obilím, kterým se osela určitá plocha. V horských a méně úrodných krajích se muselo sít řidčeji, takže stejná míra osevu tam znamenala větší plochu.

Za sedláka se obvykle považovali hospodáři držící více než půl lánu. Menší než půl, ale nad osminu lánu (8-32 korců) byli chalupníci (kdo byl "na hranici" mezi chalupníkem a sedlákem, býval někdy nazýván půlsedlák nebo pololáník), ještě menší hospodáři byli domkáři, baráčníci, zahradníci - ty už samotné polnosti většinou neuživily a přivydělávali si tak řemeslem nebo výpomocí za mzdu u sedláka.

Berte to vše prosím s rezervou, rozdíly v čase i místech bývaly veliké, sjednocovat se míry začaly až za Josefa II.

Dvoulánový sedlák byl velmi bohatý a takových bylo velice málo. Např. na panství Kost - 2 městečka a 40 vesnic - byl uváděn v soupisech poddaných jen jeden dvouláník.