... Při zakládání vesnic lokátor vyměřil v určené oblasti jednotlivé příděly půdy, na kterých se usadili sedláci. Půdu měli od vrchnosti propůjčenou (něm lehen), proto mluvíme o lenním vztahu a příděl půdy se potom nazýval lán.... . Vzhledem k tomu, že velikost jednotlivých lánů byla do značné míry typizovaná, začal se tento pojem používat k označení příslušné plošné rozlohy asi 18 ha. Podle velikosti polí se potom sedláci dělili na celoláníky, půlláníky, čtvrtláníky. Člověk držící jeden lán byl řádný gruntovník, sedlák, láník, či osedlý. Čtvrtina lánu je v pozdějším období na Moravě typická hranice mezi sedlákem a chalupníkem, kdo měl méně než 1/4 lánu polí, nebyl vesnickou komunitou vnímán jako sedlák. Další rozdělení v pozdějším období probíhalo i na základě vlastnictví tažných zvířat - kdo mohl k povozu připojit koně, byl "sedlák", kdo měl pouze kravky, ne.
tuto definici a spoustu dalšíc vysvětlivek najdete na
http://ilcik.cz/genealogie/zacatecnik/pojmy/index.htm
tu padlou osobu tam ale nenajete - prostě jen měla smůlu že se k ní nehlásil tatík jejího dítěte, taky měla horší názvy - zmrhaná nebo kurva...