Gruntovnik vs statkar

Zdy by se měl postupně vytvořit slovník pojmů jak v češtině, tak i v jiných jazycích často užívaných jazycích, jako je němčina a latina.

Gruntovnik vs statkar

Příspěvekod TMSR » úte úno 16, 2010 21:32

v matrice se vedle sebe objevuji nekdy sedlak jindy gruntovnik, mate nekdo zkusenosti co to asi v praxi znamenalo a jaky mezi nimi byl rozdil?

a jeste pridam jeden dotaz, jako "padla osoba" si mam predstavit jake spolecenske postaveni? podotykam ze se jedna o obec kde je 20 cisel popisnych (jestli to ma nejakou dulezitost...)
TMSR
 
Příspěvky: 8
Registrován: úte úno 09, 2010 15:26

Příspěvekod Věra Mátlová » úte úno 16, 2010 23:16

... Při zakládání vesnic lokátor vyměřil v určené oblasti jednotlivé příděly půdy, na kterých se usadili sedláci. Půdu měli od vrchnosti propůjčenou (něm lehen), proto mluvíme o lenním vztahu a příděl půdy se potom nazýval lán.... . Vzhledem k tomu, že velikost jednotlivých lánů byla do značné míry typizovaná, začal se tento pojem používat k označení příslušné plošné rozlohy asi 18 ha. Podle velikosti polí se potom sedláci dělili na celoláníky, půlláníky, čtvrtláníky. Člověk držící jeden lán byl řádný gruntovník, sedlák, láník, či osedlý. Čtvrtina lánu je v pozdějším období na Moravě typická hranice mezi sedlákem a chalupníkem, kdo měl méně než 1/4 lánu polí, nebyl vesnickou komunitou vnímán jako sedlák. Další rozdělení v pozdějším období probíhalo i na základě vlastnictví tažných zvířat - kdo mohl k povozu připojit koně, byl "sedlák", kdo měl pouze kravky, ne.
tuto definici a spoustu dalšíc vysvětlivek najdete na http://ilcik.cz/genealogie/zacatecnik/pojmy/index.htm
tu padlou osobu tam ale nenajete - prostě jen měla smůlu že se k ní nehlásil tatík jejího dítěte, taky měla horší názvy - zmrhaná nebo kurva...
kozulena
Uživatelský avatar
Věra Mátlová
 
Příspěvky: 1913
Registrován: úte kvě 12, 2009 8:04
Bydliště: Říčany

Příspěvekod TMSR » úte úno 16, 2010 23:35

zajimave, diky moc!

k tem padlym osobam jsem se dostal tak, ze v matrice zemrelych k farnosti mnich (okr. pelhrimov) je v devadesatych letech 19.stol velmi mnoho zemrelych deti (nekolik stovek behem cca 5 let) ve veku par tydnu az dva roky. je u nich napsano ten a ten, nalezenec z videnskeho sirotcince cislo to a to a vetsinou bytem u svobodnych zen, casto prave u nich pri pozdejsim zaznamu o umrti je ten vyraz padla... (a naopak u sedlaku ci gruntovniku tyhle deti nikdy nebyly) s temi detmi si lamu hlavu, protoze jsem nic takoveho nikdy neslysel a jsou treba mesice, kdy je v matrice zemrelych ze triceti mrtvych v cele farnosti treba 25 techto deti. kdyby mel nekdo predstavu oc slo, hrozne by me to zajimalo.
TMSR
 
Příspěvky: 8
Registrován: úte úno 09, 2010 15:26

Příspěvekod duros » stř úno 17, 2010 8:34

S tymi viedenskymi sirotami som sa stretol aj ja na Slovensku v matrikach farnosti Plavecky Stvrtok, kde je ale zvlast vyhradena cast matriky so zapisom tychto deti a uvedenim zeny, ktora sa o to-ktore dieta starala. Nevsimol som si vsak, ze by sa to tykalo len "padlych" zien - tie deti normalne vychovavali aj kompletne rodiny.
Uživatelský avatar
duros
 
Příspěvky: 853
Registrován: pát zář 04, 2009 22:06

Příspěvekod TMSR » pát úno 19, 2010 2:07

K tem sirotkum - ptal jsem se v okresnim archivu a pan mi rikal, ze to byl pomerne bezny zpusob, jak si chudi prilepsovali. proste si osvojili dite z nalezince a dostavali na nej neco jako pridavky. V nekterych obcich to bylo oblibenejsi nez jinde a tady v teto konkretni farnosti to asi dost frcelo, mozna v navaznosti na aktivitu treba mistniho farare...

v archivnim fondu obce jeste z tricatych let 20.stol jsem nasel zminku, ze pani ta a ta (ktera schodou okolnosti pobirala chudinskou podporu od obce chude tak, ze schodek rozpoctu dorovnaval kazdy rok starosta ze sveho...) zadala potvrzeni ze si jiz osvojila 8 nalezencu aby mohla dostat dalsiho. podle vseho to dalsi dite taky za par tydnu dostala. V te dobe uz samozrejmne z Prahy, nikoliv z Vidne.
TMSR
 
Příspěvky: 8
Registrován: úte úno 09, 2010 15:26

Příspěvekod Věra Mátlová » pát úno 19, 2010 12:32

No pokud vím tak to původně - aspoň za Rakouska - fungovalo tak že ta žadatelka musela prokázat že má prostředky (aspoň nějaké minimální), taky zdravotní stav a zachovalost (pak by těžko mohla o svěření dítěte do péče žádat tzv. padlá osoba) a taky výplata těch peněz byla podmíněná tím, že každé dva měsíce příslušný doktor potvrdil že dítě je v dobrém zdravotním stavu, pak teprv jí ten sirotčinec poslal peníze na další dva měsíce. Ta částka se s věkem dítěte snižovala tak možná když už měla nějaké starší dítě "za málo peněz" tak si zažádala o nové, malé, za vyšší sazbu.
kozulena
Uživatelský avatar
Věra Mátlová
 
Příspěvky: 1913
Registrován: úte kvě 12, 2009 8:04
Bydliště: Říčany


Zpět na Výklad pojmů

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků