GENEALOGIE

Vzhledek k tomu, že spousta osob v mém rodokmenu se živila jako pacholek na statku, rád bych pochopil jak takový člověk žil a co vlastně konkretně dělal. Jde mi o to konkretno. Z internetu vyčtu např. že se staral o potah. Jak? Myšleno práce s koňmi, voly (krmení, hřebelcování)? Nebo jenom čistil kola od bláta a staral se spíše o techniku apod.?A nebo dělal pacholek na statku úplně něco jiného? A je pacholek totéž co pohůnek? Pokud ne, copak dělal pohůnek? A je pohůnek kočí a nebo spíš kluk jdoucí vedle vola?

tak tady (http://dam.blgz.cz/2011/05/O-starych-remeslech.html)
se píše:
Pacholek, čeledník - pomocník v různých oborech (já bych skoro řekla, že je to dnešní asistent- protože pacholka neměli jen sedláci, ale i kati a další povolání)
Pohůnek - vodil potah při polních pracích

no, kolegové jsou fundovanější....

a ještě tady- odborná studie o pacholkovi na statku
http://cja.ujc.cas.cz/CJA3/files/03-0056.pdf

Lamprdon píše:Vzhledek k tomu, že spousta osob v mém rodokmenu se živila jako pacholek na statku, rád bych pochopil jak takový člověk žil a co vlastně konkretně dělal.

K tomu je třeba vědět jaké práce se dělali a jak v zemědělství. To je trochu nad rámec příspěvku, ale alespoň nástin.
Práce se dělili podle několika různých kritérií.
Rostlinné, převážně sezónní (orba, žně, senoseč); trvalá, tj. ochana/udržba porostu (pletí a jednocení řeky, rádlování brambor, vyžínání), přípravné práce (nářadí, prostory).
Živočišná, trvalá péče (krmení, kydání hnoje, dojení, rození mláďat).
Dál to lze dělit podle druhu práce na mužské a ženské práce. Převážně podle fyzické zátěže, nebo jídlo (po všechny na statku) děti, atd.
Dále podle toho kdo ji vykonával. To lze odvodit podle velikosti statku. U malého hospodářství to zvládnul hospodář a hospodyně sami. U většího potřebovali k sobě ještě někoho, čeledína a děvečku, kteří část té práce dělali s nimi, dokud jim třeba nedorostli děti. Nu a na velkém statku je těch lidí třeba více, tak dochází k dělení dle odbornosti. Hospodář, čeledín, pacholek (na hrubou práci), pohůnek (vyrůstá v pacholečka a ten teprve v pacholka).
Pak je ještě rozdělení podle příslušnosti k domácnosti, rodině, na trvalé (čeleď, patřící tradičně do širšího pojetí rodiny) a sezónní, nádeníci (najímaní na den, za denní mzdu).
V hospodářství práce nikdy nekončí, je ji mnoho, a tak často dělali všichni všechno. Nu a na robotní povinnosti také mohl za sebe někoho poslat, nebo i najmout. Případně si i přivydělat potahem.

Lamprdon píše:A je pacholek totéž co pohůnek?

Na tuhle otázku jsem snad dal odpověď, ale přesto doporučuji zadat heslo čeledín/čeleď, pacholek, pohůnek do wokabuláře (ono není tak jasné, zda pohůnek něco pohání, nebo je poháněn): http://vokabular.ujc.cas.cz/

Na statku se často jedlo tak, že všichni jedli lžicí z jedné mísy u jednoho stolu (bez misek a talířů).

A jednu příhodu . Můj prastrýc zabral po válce statek, hospodařil na něm s pratetou. Ta onemocněla a musela do nemocnice. Tak i ty "ženské práce" musel dělat sám. "Koně kopali do žlabu, tak jsem jim založil, krávy bučeli, tak jsem je podojil a nakrmil, prasata kvičeli, tak jsem jim dal, drůbež se mě pletla pod nohama, tak jsem jim taky něco hodil. Jenom králíci, ty mrchy, si klidně chcípli, ani nepípli".
Nu a pokud jsem u toho, tak jen pro představu. Strýc nasil řepu a teta ji jednotila, dva hektary! Byli na tu práci na velkém statku sami. To ovšem bylo odsunem Němců pravidlo. Čeledíni a podruzi odešli zabírat, náhrada za ně nebyla, a oni sami také k ruce nikoho neměli. Po válce ač byla úroda dobrá, tak byla na polích, a neměl ji kdo sklidit. tak stát "mobilizoval" brigády na sklizeň, hrozil hlad. To jen pro představu důležitosti práce čeledínů, pacholků a pohůnků. Někdo to prostě musel udělat.

Nějaké odkazy : http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=3880557
Tahle monografie je asi dost výmluvná : http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... o?id=12722

I když je téma vyřešeno- v trilogii Jindřicha Š. Baara (o Chodsku ve 40.tých letech 19. stol.) dělají pohůnky děti sedláků ve věku okolo dvanácti let. Jejich práce zpočívala ve vyhnání a pasení dobytka. V tomto případě jen hovězího.

No mě by zajímalo, jak rozliším, zda se jednalo o pacholka nebo čelenína, když je zápis německy? V matrice je uvedeno dienstknecht. A to je tedy v hierarchii pohůnků, pacholků až k čeledínům kde? Překladač totiž tyto rozdíly neřeší.

PomněnkaPrvní píše:V matrice je uvedeno dienstknecht. A to je tedy v hierarchii pohůnků, pacholků až k čeledínům kde?

Dienstknecht nemá asi se zemědělstvím co dělat. Tipuji, že mezi ty co jsou na tomto vlákně zřejmě nepatří.
Čeledín je Dienstbote.
Pacholek, der Oberknecht.
Mladší pacholek, pohůnek, Unterknecht.
Případně i další názvy dle zaměření. Tyhle jsou nejblíže dotazu. http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup= ... is=&heslo=

Pacholek bylo i označení pro pomocníka v jiných oblastech činnosti.
Posluha veřejný, der Dienstmann. (to je dost blízko)
http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup= ... is=&heslo=

Děkuji za odpověď. Bohužel moudřejší nejsem. Zemřel jako dienstknecht na statku u sedláka (mého předka) - zemědělce. Teoreticky by bylo možné, když na statku běžně žilo mnoho členů rodiny, že některý z nich se nezabýval zemědělstvím, ale jinou (např. řemeslnou) činností. A tento řemeslník mohl mít svého pacholka... Přijde mi to v dnešní době téměř nemožné rozklíčovat tu hierarchiii, jaké služebnictvo vlastně mí předkové měli. Jakoby zapisující faráři používali různé pojmy pro tytéž funkce, jen ať si s tím někdo za 300 let láme hlavu

Zkuste se podívat na jiný záznam, třeba tam bude povolání zapsáno trochu jinak, tohle vypadá na sloužícího na statku, ne tedy v domě, ale u dobytka.
(něco jako služebná děvečka, tedy ne služka v domě, ale v hospodářství. - pokud to není speciální výraz, který postupně upadl skoro v zapomnění)
Bohužel zapisující se neřídili ani Krameriem, ani slovníkem Dobrovského, ale jen a jen svou hlavou. ))

Řemeslník by spíš měl učně nebo tovaryše, musel se držet cechovních pravidel, takže by jeho "podřízený"byl spíš zapsán jako pomocník kováře, truhláře, tesaře.... Z

Ještě z vlastní zkušenosti - ti pacholci specializovaní na jeden dobytčí druh )) poměrně hodně znali a uměli, je možné, že další muži se na statku pohybovali v nižší úrovni pacholků - bez rozlišení a pracovali u toho dobytka, kde právě bylo potřeba... ale jde jen o nepodložené úvahy. Z

No jsem na tom podobně, praděda byl taky Diensknecht ... v Dobroměřicích... ale hned rok na to sloužil na Rané a tam vím, že byl panský kočí... alespoň to táta říká, kdykoliv kolem Rané jedeme Takže předpokládám, že předtím měl práci obdobnou, jinak by se tím kočím nestal.

Pomocník (řemeslníka) je asi novější termín.
Našel jsem - "pacholek při cechu" = řádně vyučený, ale v cechovních knihách nezapsaný, proto nemohl být tovaryšem, ale jenom pomocníkem.

Brasl píše:Pomocník (řemeslníka) je asi novější termín.
Našel jsem - "pacholek při cechu" = řádně vyučený, ale v cechovních knihách nezapsaný, proto nemohl být tovaryšem, ale jenom pomocníkem.

PomněnkaPrvní neuvedla období, kdy se jí slovo vyskytuje,
s pomocníkem jsem se setkala častěji na přelomu 19. a 20. století, čili většinou již mimo cechy, , např. pekařského pomocníka mám mezi vzdálenými předky.
Co je týče těch ...knechtů, myslím si, že nebylo dáno přesné označení, spíš šlo o krajové (místní) názvy proměnné v čase.
Z

Ano, moje chyba. Je to v roce 1855 v okrese Svitavy, v Městečku Trnávka.

V druhé polovině 19. st. cechy přestávaly mít svůj význam - údajně bránily konkurenčnímu prostředí, asi byste musela zjistit, jak to bylo na Svitavsku, těžko se mně to odhaduje. V Ivančicích byly cechy rozpuštěny 1860 a roku 1885 bylo zřízeno tzv. živnostenské společenstvo, kde se sdružovaly osoby různých profesí. Z

K pomocným zeměď. pracovníkům si dovoluji ocitovat úryvek z povídky ´Na rychtě´ spisovatelky Vlasty Pittnerové (1858-1926, vyrosla na Poličsku a psala povídky a romány s venkovskou tématikou):
´...bylť Josef synem nádeníka z rychtářovy pazderny; přišel co hoch do rychty na službu a postupoval známým pořadem z pasáka hus na skotáka, pak za pohůnka, konečně za čeledína. – Tam setrvá, až ho mine odvod, - nebude-li vojákem, bude ještě nějaký čas sloužiti a pak ho rychtář udělá ´pazderákem´. – To se ožení s nějakou děvečkou a bude po čas života při rychtě nádeničit, teď starému, po čase mladému hospodáři – toť jeho životní cíl!´
- stejně tak u děvčat bylo pořadí ve službě: pastvice, mladšinka, starší děvečka.