Lamprdon píše:Vzhledek k tomu, že spousta osob v mém rodokmenu se živila jako pacholek na statku, rád bych pochopil jak takový člověk žil a co vlastně konkretně dělal.
K tomu je třeba vědět jaké práce se dělali a jak v zemědělství. To je trochu nad rámec příspěvku, ale alespoň nástin.
Práce se dělili podle několika různých kritérií.
Rostlinné, převážně sezónní (orba, žně, senoseč); trvalá, tj. ochana/udržba porostu (pletí a jednocení řeky, rádlování brambor, vyžínání), přípravné práce (nářadí, prostory).
Živočišná, trvalá péče (krmení, kydání hnoje, dojení, rození mláďat).
Dál to lze dělit podle druhu práce na mužské a ženské práce. Převážně podle fyzické zátěže, nebo jídlo (po všechny na statku) děti, atd.
Dále podle toho kdo ji vykonával. To lze odvodit podle velikosti statku. U malého hospodářství to zvládnul hospodář a hospodyně sami. U většího potřebovali k sobě ještě někoho, čeledína a děvečku, kteří část té práce dělali s nimi, dokud jim třeba nedorostli děti. Nu a na velkém statku je těch lidí třeba více, tak dochází k dělení dle odbornosti. Hospodář, čeledín, pacholek (na hrubou práci), pohůnek (vyrůstá v pacholečka a ten teprve v pacholka).
Pak je ještě rozdělení podle příslušnosti k domácnosti, rodině, na trvalé (čeleď, patřící tradičně do širšího pojetí rodiny) a sezónní, nádeníci (najímaní na den, za denní mzdu).
V hospodářství práce nikdy nekončí, je ji mnoho, a tak často dělali všichni všechno. Nu a na robotní povinnosti také mohl za sebe někoho poslat, nebo i najmout. Případně si i přivydělat potahem.
Lamprdon píše:A je pacholek totéž co pohůnek?
Na tuhle otázku jsem snad dal odpověď, ale přesto doporučuji zadat heslo čeledín/čeleď, pacholek, pohůnek do wokabuláře (ono není tak jasné, zda pohůnek něco pohání, nebo je poháněn):
http://vokabular.ujc.cas.cz/Na statku se často jedlo tak, že všichni jedli lžicí z jedné mísy u jednoho stolu (bez misek a talířů).
A jednu příhodu . Můj prastrýc zabral po válce statek, hospodařil na něm s pratetou. Ta onemocněla a musela do nemocnice. Tak i ty "ženské práce" musel dělat sám. "Koně kopali do žlabu, tak jsem jim založil, krávy bučeli, tak jsem je podojil a nakrmil, prasata kvičeli, tak jsem jim dal, drůbež se mě pletla pod nohama, tak jsem jim taky něco hodil. Jenom králíci, ty mrchy, si klidně chcípli, ani nepípli".
Nu a pokud jsem u toho, tak jen pro představu. Strýc nasil řepu a teta ji jednotila, dva hektary! Byli na tu práci na velkém statku sami. To ovšem bylo odsunem Němců pravidlo. Čeledíni a podruzi odešli zabírat, náhrada za ně nebyla, a oni sami také k ruce nikoho neměli. Po válce ač byla úroda dobrá, tak byla na polích, a neměl ji kdo sklidit. tak stát "mobilizoval" brigády na sklizeň, hrozil hlad. To jen pro představu důležitosti práce čeledínů, pacholků a pohůnků. Někdo to prostě musel udělat.
Nějaké odkazy :
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=3880557Tahle monografie je asi dost výmluvná :
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... o?id=12722