GENEALOGIE

No nebydlel v "izbě", ve světnici (ta patřila hospodáři), nýbrž jen v menší komůrce. Tak byl komorník. To je přece jasné

Inu,on na Těšínsku existuje ještě

- Kammerhäusler - "komorní" domkář
byli to obyvatelé domků pronajatých od těšínské komory, snad by bylo možné spojovat výraz kumorník právě s tímto jevem. jde ovšem o ekonomické postavení ve smyslu vztahu k bydlení, u toho podruha je to zase z jiného úhlu, spíš vztah k získávání práce, tedy povolání.
Jinak na beskydsku - odkud byl dotaz, se užívá také pro podruha označení želar, želiar (viz slovo použité ve filmu Želary)
Domnívám se, že vzhledem k osídlování Beskydska migračními toky ze Slovenska (před tím z území dnešního Valašska), je těch významů a odlišností mnohem, více.

aha. tak to aby jeden fakt přemýšlel, kde přesně se to pohybuje- aby věděl, v čem jeho podruh bydlel .-)

jak se polsky řekne komora ( tedy světnice) to netuším, slovnik mně nabízí jen :
komora - dutina
komora - komnata
komora - komora
komora - pokoj
komora - sněmovna

ale určitě existuje výraz kumorník jako nářečový.

spíš se ale kloním k té Komoře, ( která poskytovala bydlení v domech
všechny komory od královské přes různé guberniální a pod... více - méně v určitých oblastech takové bydlení poskytovaly. nejsem na to ale znalec kovaný ohněm a mečem,. Z

Teď prosím řešíte co?
Kumornik je "podruh", to je pozitivně doloženo. Ano, správě panovnického majetku, potažmo panovnickému majetku vůbec (v Těšínském knížectví i jinde), se úředně také říkalo "komora", ale kumornik na Těšínsku jednoznačně nebyl domkář na komorním dominikálu (už proto, že kumornicy byli i jinde než jen na komorním panství). Domkář se tam nazýval chałupnik - takže nanejvýš mohlo existovat něco jako kumorni chałupnik nebo tak (což ale jen teoretizuju).

Inu,řeším Kammerhausler-a,
osobu,která bydlela domě od "Komory" a v nářečí se mohla nazývat kumorníkem. Tedy možnou souvilost mezi těmito slovy.

Domkaře neřeším, nevidím tam souvilost. S komorním ani kumorním chalupníkem v češtině jsem se nesetkala, (což neznamená, že neexistuje).
Mně ten kumorník na Beskydsku moc nesedí (nemám důvod o vašich slovech ale pochybovat, jen to asi neznám)
Zkuste se podívat sem, vzpomněla jsem si na starší příspěvek a vyhledala.
viewtopic.php?f=16&t=5779&hilit=Kammerhausler

Ono když se stejným slovem označují dvě úplně různé věci, tak snadno vznikne zmatek...

Rozlišujme pojmy komora (1) = "vedlejší obytná místnost v domě (tj. ne světnice)" a komora (2) = "úřad, spravující panovnický majetek, potažmo tento majetek sám". Oboje je sice z téhož latinského slova, ale oba pojmy se už od hlubin středověku vyvíjejí nezávisle na sobě.

•Komorník, v nářečí kumornik, ve Slezsku znamená "podruh" a je to odvozeno z pojmu komora (1), bez souvislosti s pojmem komora (2).
•Kammerhäusler je pořád Häusler, "domkář", jenom jeho specifický druh - totiž patrně dominikální domkář na majetku některé komory (2). Nijak to nesouvisí s pojmem komora (1), aspoň pokud vím.

Dawid píše:Rozlišujme pojmy komora (1) = "vedlejší obytná místnost v domě (tj. ne světnice)"

Fr. Št. Kott:
Komora = pokoj bez kamen (dále pak už dle účelu např. spíž)...

Je to tak. Venkovský dům ve střední Evropě měl v raném středověku tři místnosti - jednu vstupní ("síň"), jednu hlavní obytnou ("jizba", později po zavedení komínů "světnice") a jednu vedlejší ("komora", pokud v ní byli lidé a ne dobytek). A jen v jizbě/síni původně bylo topeniště.
Teprv směrem k dnešku se domy zvětšovaly, místností přibývalo a objevily se (hodně pozdě) i vytápěné komory.