Re: Rozdíl mezi podruhem a čeledínem
Napsal: pon úno 16, 2015 18:04
Podruh mohl být v nájmu, proč ne...
spousta rodin pronajímala světnici, či komoru k bydlení,(bylo to jejich finanční přilepšení) podruh byl opravdu velice chudý, čili nemusel vůbec vlastnit dům, chalupu.
Jen se to nesmí dávat do souvislostí s tím, že by byl v nájmu u sedláka, u kterého (dlouhodobě pracoval). Podruh nepatřil k čeledi, nechával se na práci najímat na krátké období, výpomoc, nárazové práce, a nespadal pod sedláka.
Podruhyněmi se často stávaly vdovy nebo svobodné matky, ty mívaly v obci velice těžké postavení, pokud se o ne nestaralo příbuzenstvo. Bydlely velice skromně, spíš uboze a dřely od rána do noci tam, kde nějakou práci zrovna sehnaly.
Ekonomické postavení podruh často vidíte v matrikách např. u invalidů - vojáků, kteří nebyli schopni trvalé práce kvůli zranění, živili se opravdu příležitostně.
Jinak nezapomínejte na to, že na net může napsat a přišpendlit kdo chce , co chce, většinou neprocházejí odkazy žádnou kontrolou, často se stává, že autoři napíší to, co si myslí a jsou přesvědčení, že to tak je a hotovo.
O životě podruhů nesmírnjě mnoho vypovídají tzv. vesnické romány, které vycházely v 1. republice, bylo to oblíbeníé čtení nejen na vesnicích, trošklu obdoba červené knihovny, ale věrně popisovaly život vesnického obyvatelstva.
Proto se taky třeba na sedláky nadávalo potají, ale nikdo se s nimi nechtěl dostt do křížku, neb poskytovali obživu. Podruhům příležitostně, ale třeba dospívajícím dětem práci trvalou - čeleď - služky, pacholci a vše další plus pravidelný výdělek pro místní řemeslníky (výroba a opravy postrojů, vozů, kol, nářadí ...., stejně jako práce krejčího, košíkáře, bednáře.... no a třeba i kojné ... zbytek si určitě doplníte)
Z.
spousta rodin pronajímala světnici, či komoru k bydlení,(bylo to jejich finanční přilepšení) podruh byl opravdu velice chudý, čili nemusel vůbec vlastnit dům, chalupu.
Jen se to nesmí dávat do souvislostí s tím, že by byl v nájmu u sedláka, u kterého (dlouhodobě pracoval). Podruh nepatřil k čeledi, nechával se na práci najímat na krátké období, výpomoc, nárazové práce, a nespadal pod sedláka.
Podruhyněmi se často stávaly vdovy nebo svobodné matky, ty mívaly v obci velice těžké postavení, pokud se o ne nestaralo příbuzenstvo. Bydlely velice skromně, spíš uboze a dřely od rána do noci tam, kde nějakou práci zrovna sehnaly.
Ekonomické postavení podruh často vidíte v matrikách např. u invalidů - vojáků, kteří nebyli schopni trvalé práce kvůli zranění, živili se opravdu příležitostně.
Jinak nezapomínejte na to, že na net může napsat a přišpendlit kdo chce , co chce, většinou neprocházejí odkazy žádnou kontrolou, často se stává, že autoři napíší to, co si myslí a jsou přesvědčení, že to tak je a hotovo.
O životě podruhů nesmírnjě mnoho vypovídají tzv. vesnické romány, které vycházely v 1. republice, bylo to oblíbeníé čtení nejen na vesnicích, trošklu obdoba červené knihovny, ale věrně popisovaly život vesnického obyvatelstva.
Proto se taky třeba na sedláky nadávalo potají, ale nikdo se s nimi nechtěl dostt do křížku, neb poskytovali obživu. Podruhům příležitostně, ale třeba dospívajícím dětem práci trvalou - čeleď - služky, pacholci a vše další plus pravidelný výdělek pro místní řemeslníky (výroba a opravy postrojů, vozů, kol, nářadí ...., stejně jako práce krejčího, košíkáře, bednáře.... no a třeba i kojné ... zbytek si určitě doplníte)
Z.