GENEALOGIE

Setkali jste se už v matrice s tím, že by šel za kmotra dítěti čeledín?
Několik podruhů, kteří byli kmotry, jsem viděla.
Ale čeledína si vybavit nemohu.
Díky!

ono tam spíš je uvedeno povolání toho čeledína, třeba volák, kočí a pod. a podobně. Z.

Jen pro doplnění - Ottův slovník naučný podává definici podruha:
"Podruh, kdo ve vsi v cizím domě v podnájmu bývá a nemaje polí ni chalupy živí se jen prací rukou svých."

jprause píše:Jen pro doplnění - Ottův slovník naučný podává definici podruha:
"Podruh, kdo ve vsi v cizím domě v podnájmu bývá a nemaje polí ni chalupy živí se jen prací rukou svých."

bohužel to platí i na čeledína, v tom je problém.

jediný rozdíl byl asi v tom, že čeledín měl smlouvu na určité období - většinou na rok a daněmi a robotou byl za něj povinný sedlák (sedlákovi se předepisovaly daně a robota)
Podruh práci musel hledat a byl povinný daněmi i robotou...

Jakou definici má O.S. pro čeledína?

V Ottově sl. n. se čeledín nachází pod heslem Čeleď.
Zkusím přiložit skenovaný obrázek:

díky, Zora

Někde jsem četl krátkou ale podle mne výstižnou definici podruha = člověk nevlastnící objekt k bydlení a výrobní prostředky.

reta píše:Někde jsem četl krátkou ale podle mne výstižnou definici podruha = člověk nevlastnící objekt k bydlení a výrobní prostředky.

to je u čeledína to stejné. bydlel u sedláka a pracoval pro něj jeho "výrobními prostředky"
fakt je rozdíl asi v tom, kdo byl a komu povinnen robotou a daněmi... a je to i podloženo čeledínským řádem - uzavírala se smlouva , ve které měly obě strany povinnosti.
Podruh chodil za prací tam, kde ho bylo ten den potřeba nebo kde si práci domluvil... nic stálého, trvalého, i když samozřejmě mohlo být natrvalo u někoho, ale bez smlouvy.

Jestli to pomůže - rozdíl mezi podruhem a čeledínem je prostý.

Pokud si takové poddanské hospodářství (sedláka, chalupníka nebo domkáře) představíme jako firmu (a ona to fakticky malá rodinná firma byla), sídlící ve vlastní budově (totiž na svém gruntu) tak:
Čeledín je zaměstnanec této firmy.
Podruh (resp. jeho podruží) je úplně jiná firma, která jen nemá vlastní budovu, takže sídlí (za nájemné) v budově té první firmy. Je přitom úplně jedno, že třeba to svoje nájemné platí službami pro tu první firmu nebo že vůbec bere zakázky jenom od ní (nebo taky naopak vůbec ne). Pořád je to jiný podnik.

Případně ještě jinak - hierarchie samostatných poddanských hospodářství (zjednodušeně) byla:
• Sedlák - drží dům a hodně polí.
• Chalupník - drží dům a málo polí.
• Domkář - drží dům, ale žádná pole (takže si je musí pronajímat; nebo se živit jinak).
• Podruh - nedrží ani dům, ani pole (takže si musí pronajímat oboje; nebo se opět živit jinak).
Kdokoliv z nich si jako svého zaměstnance může najmout čeledína - který sám není hospodářem, ale skutečně jen pracovní silou na hospodářství jiného člověka. Je lhostejné, že chalupníci, natož pak domkáři nebo podruzi, na placení čeledi vesměs neměli peníze; z právního hlediska nic nebránilo tomu, aby třeba i podruh zaměstnával čeledína. (Zatímco čeledín si samozřejmě čeledína najmout nemůže, protože nemá hospodářství, takže není kde.)

ok, beru to jako shrnutí již shrnutého.

Z

Předem bych rád pochválil mnoho cenných informací a odkazů, jsou velmi užitečné protože rozdíl mezi podruhem a čeledínem není běžně zřejmý, na internetu člověk nalezne v tomto ohledu víc matoucích a neúplných vysvětlení, než těch věcných a podložených. I zde však zdá se panuje mezi příspěvky určitá nesourodost. Já tedy nejsem odborník na slovo vzatý, ale podařilo se mi vyhrabat zápisky ze semináře historické statistiky, který jsem absolvoval při studiu historie na Masarykově Univerzitě pod vedením dr. Házy (už to bude 10 let, takže paměť mi moc neslouží a zápisky jsou kusé).

Pracovali jsme tam s opisy urbářů a rejstříků, získaná data jsme potom zpracovávali podle tzv. modelu domácnosti západního typu (podle ekonoma Johna Hajnala). Je to demografický model pro raný novověk, nikoli obecně platné rozdělení, které bylo všude a vždy.

Pro lepší představu jak takový model vypadá můžete nahlédnout např. na tento odbonorný článek od téhož historika
https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/102571/C_Historica_41-1994-1_6.pdf?sequence=1
diagram modelu je na s. 64

Grunt se v něm dělí na 4 části: rodinu hospodáře (Kernfamilie), výměnek (Ausgedinge), podruží (Hausgesinde) a čeleď (Gesinde neboli hezky česky Ksindl).

JEDEN ZE ZÁSADNÍCH ROZDÍLŮ, KTERÉ ZDE NEBYLY ZMÍNĚNY JE ZDE PODÍL NA REPRODUKCI.
Čeleď totiž žila v nuceném celibátu a její stav musel odpovídat počtu pracovních míst na statku!

Dále bych tu k problematice čeledi rád naťuknul její vnitřní strukturu. Čeleď se dělí podle věku (nebo postavení, funkce) a pohlaví. Starší (služebně, ne nutně věkem) čeledín je zvaný velký (Knecht), mladší malý (Megt). Podobně existují tzv. velká a malá děvečka. Z čeledi se dále - pokud je hospodář mistr řemesla a vlastní "výrobní provoz" (např. hamr nebo mlýn)- vyděluje CHASA (Handwerkspursch). O té tu myslím zatím moc nepadlo. Sem patřili učedníci a tovaryši. Pokud nejsou rozlišeni (jde prostě o pomocníky a učně) říká se jim souborně chasníci. Chasa je tedy podskupina čeledi.

Co se týče podruží, dost často se jednalo o rodinu, nejčastěji v sourozeneckém nebo švagrovském vztahu k rodině hospodáře. Takže nemuselo jít o nějakého přivandrovalého podnájemníka, ale právoplatného podílníka na hospodářství (celý grunt dědí pouze jedno dítě, ale ostatní sourozenci mají podíly).

V roce 1911 jsem narazila na záznam, kde kmotrou nemanželského dítěte je "Veronika Lukasová, podruhyně a porodní bába."

Řekla bych, že velká část našeho národa jsme tedy podruzi, kteří bydlíme v nájmu a chodíme vykonávat námezdní práci

Hezký večer všem!

Já mám podruhy či domkáře napříč celým rodokmenem, a to se u nás v rodině vždycky tradovalo, že předkové byli šlechta Dost by mě ale zajímalo, jestli je podruh totéž co hofer. Na hofery a hoferyně jsem narazila v Beskydech a vzhledem k tomu, že jsou blízko doly, by to mohl být i horník, jak jsem se dočetla zde v nějaké diskuzi. Zase ale vzhledem k té hoferyni to asi bude podruh, protože žena by v dolech těžko něco dělala...

Ano, "hofer" se ve Slezsku používalo jako synonymum ke "kumornik", což je podruh

kumorník? to je zajímavé- to jsem ještě nečetla