Doplnila bych a "polidštila" výklad slova obročí vztahující se na běžné - necírkevní osoby.
Obroční - obročnice byla osoba, která měla pravidelný příjem plynoucí z vlastnictví nějakých práv.
Např. jí patřila část pravidelných výnosů z pozemku, (pozemek jako takový tato osoba nevlastnila) , nebo byla zahrnuta mezi osoby, kterým byla vyplácena nějaká podpora, příspěvek.
Řečeno naprosto zjednodušeně, jednalo se o osobu, která měla trvale, pravidelně vyplácen příjem. (Slovo obročí by se dalo nepříš správně nahradit slovem renta).
Snad by také bylo bylo možné napsat, že to byl někdo, komu příslušel pravidelný příjem od jiné osoby, úřadu, instituce na zajištění živobytí. (Většinou se nejednalo o horentní sumy, spíše o částky umožňující přežít.)
Jako příklad bych uvedla třeba pravidelnou výplatu z podpůrnérných fondů pro nemocné dělníky nebo částky, které byly vypláceny vdovám po živitelích rodin původním zaměstnavatelem.
Upozorňuji na to, že význam slova obročí se překrývá
- v církevním smylu platí :
Církevní majetek se z hlediska předmětu dělil na dva druhy: jednak šlo o jmění zádušní (bona fabricae), tj. majetek jednotlivého kostela sloužící k udržování chrámové budovy a hrazení bohoslužebných výdajů, jednak šlo o jmění obroční (bona beneficii), které bylo určeno k obživě duchovenstva příslušného kostela (také sem ovšem patřil nějaký nemovitý majetek sloužící hospodářským účelům - tzv. dotace rurální).
- ve smylu správy panství - obročí bylo jmění, majetek, určený řečeno zjednodušeně k provozu panství, odsud je také funkce ¨zámecký, panský obroční - osoba spravující toto jmění
Tyto vysvetlivky nejsou přesnou definicí ale spíše prostředkem pro pochopení , kdy se slovo obročí používá v souvislosti s genealogií.
Nekamenovat, prosím
)) Zora