K pojmům starší, mladší a císařský rychtář
Pan Zeman v Pamětech Smiřic uvádí: ( kniha byla napsána na začátku minulého století )
Severně od zámku a na místě dnešního kostela obývali smiřičtí poddaní, tvoříce tu pranepatrnou osadu Smiřice. Dle urbáře z r. 1588 měli Smiřice toliko 20 lidí osedlých. K západu, ke sklepní lávce ( kamž se chodilo přes ,,Kršovku“ ) „k hatím“ šířila se ves Smiřičky, také Malé Smiřičky zvaná.
Smiřice i Smiřičky měly svého rychtáře. Pro Smiřice nazýval se rychtář starším nebo městským, pro Smiřičky mladším. „Úřadovali" ve svých bytech a na akta se podepisovali společně. Ještě r. 1758 připomíná se rychtář mladší a starší. Rychtáři i konšelé, jichž bylo ve Smiřicích dle záznamů z r. 1666 osm, byli voleni na rok.
Rychtář vybíral berně, purkrechtu a jiné dávky, „honil lidi z hospod a z rynku do kostela“ a zabraňoval karbanu. Musil sám proto vést život bezúhonný. Po přísaze u vrchnosti obdržel odznak své moci a důstojnosti: rychtářské právo, jinak řečeno žílu, feruli. ( Smiřický corpus práva na radnici dosud chovaný jeví ovšem úctyhodné stáří a sešlost. Je obšit koži, na obou koncích opatřen pletivem z 9 a 16 pásků a věnečkem ze žlutých hřebíčků.)
V manuále jmenuje se poprvé r. 1687 vedle rychtáře staršího a mladšího také rychtář císařský. Býval to vrchnosti jmenovaný čelnější občan, jenž jako dozorčí orgán dbal při správě městského dobra vrchnosti. Často zván byl také rychtářem hraběcím, ke konci 18 st. Také purkmistrem. Konšelé, jichž bylo v této době již 12, střídali se u vedení úřadu purkmistrovského měsíčně, čili „vydržovali ouřad.“ V čele stál konšelům primas, vrchnosti volený. Obecní ůřad nazývali magistrátem.
http://www.smirice.eu/lide/lide/star.htmZora